Florez, DiDonato |
Poprvé jsem měla možnost slyšet Rossiniho operu La Donna del Lago v lednu 2004 v Janově, bohužel pouze v koncertním provedení, ale zato v úžasném pěveckém obsazení v čele s tehdy teprve vycházející operní hvězdou J.D.Florezem. Od té doby jsem měla jedno velké přání - vidět tuto operu také ve scénickém provedení. Po marných pokusech sehnat lístek do Paříže ( 2010) a Milana ( 2011), se mi konečně podařilo získat vytouženou vstupenku na představení v londýnské Královské opeře. Doufala jsem, že se bude jednat o stejnou inscenaci, jako v předešlých dvou městech, a teprve na místě jsem zjistila, že se jedná o zcela novou inscenaci v režii Johna Fulljamese. Nedávno jsme měli možnost vidět v kině OKO v jeho režii operu Evžen Oněgin, kdy se celý děj odehrává jako vzpomínky dvou hlavních hrdinů na dobu dávno minulou. Podobného časového posunu se držel Fulljames i v režii opery La Donna del Lago.
Námětem opery je stejnojmenná romantická novela Waltera Scotta, vydaná v roce 1810, která popisuje příběh ze skotských dějin z doby první poloviny 16. století. Skotským panovníkem byl katolický král James V, který čelil vzpouře některých skotské klanů z oblasti vysočiny na hranicích s Anglií. Hlavní postavou je Elena, dcera rebela Duglase, který v minulosti býval královým přítelem. Elenu miluje král, který se o její lásku ale uchází inkognito pod jménem Umberto, ona miluje skotského bojovníka Malcoma. Její otec však slíbil její ruku Rodrigovi, vůdci skotských klanů z vysočiny, jako odměnu za vítězství nad královskými vojsky. Povstalci jsou nakonec poraženi a zajati, Elena však díky králově lásce a velkorysosti dosáhne pro ně milost i vytoužený svazek s Malcomem.
Opera měla premiéru r. 1819 a stala velmi populární. Později ale zmizela z divadelních scén téměř na sto let a navrátila se až v 50. letech 20. století, i od té doby je ale uváděna velmi zřídka. Jedním z důvodů je pravděpodobně nesmírná náročnost pěveckých partů.
Joyce DiDonato |
Režisér londýnské inscenace ve snaze narušit romantický patos příběhu zasadil děj opery rámcově do doby jejího vzniku počátkem 19. století. Po zvednutí opony se nacházíme v jakémsi muzeu, v oddělení skotské historie, a hlavní postavy opery jsou vystaveny jako exponáty ve skleněných vitrínách. Mezi mnoha přítomnými jsou i Walter Scott a Rossini, kteří otvírají vitríny a nechávají postavy ožít. Oba jsou pak po celou dobu přítomni na scéně, zasahují do děje, příběh jakoby se právě rodil v jejich fantazii. Myšlenka to není špatná, ale ve skutečnosti jejich neustálá přítomnost a zásahy do děje působí spíše rušivě a odvádějí pozornost a soustředěnost diváka od příběhu hlavních hrdinů.
Florez, Di Donato |
Hlavní devizou inscenace je naprosto dokonalé obsazení hlavních rolí. Opera tohoto typu stojí a padá na výkonech pěvců a pokud se sejdou tak kvalitní pěvci jako v ROH, tak člověk po chvíli zapomene na vše kolem a nechá se unášet nádhernou hudbou a zpěvem. Za naprosto vyrovnané lze označit výkony tří hlavních protagonistů - Eleny v podání Joyce DiDonato, krále Jamese v podání fenomenálního Juana Diega Floreze a milého Eleny Malcoma, kterého bezkonkurenčně ztvárnila mezzosopranistka Daniela Barcelona.
DiDonato |
Joyce DiDonato v hlavní roli oslňuje bravurními koloraturami a naprosto jistými vysokými tóny, zároveň však dokáže dát do zpěvu i hereckého ztvárnění potřebnou dávku emocí.
Juan Diego Florez |
Juan Diego Florez nemá v současné době v oblasti bel canta konkurenci. Jeho hlas vyniká tak ojedinělou krásou zabarvení, že i v nejexponovanějších výškách zní naprosto lahodně a přivádí posluchače doslova do vytržení. Jeho koloratury připomínají perlivé šampaňské nebo zurčící horskou bystřinu, vysoké tóny dokáže nasadit s neomylnou přesností a přitom jakoby mimochodem, bez jakékoliv známky námahy. Takový pěvec se rodí skutečně snad jednou za 100 let.
Daniela Barcelona, Joyce DiDonato |
Fantastický byl také výkon Daniely Barcelony, která ztvárnila mužskou roli Malcoma, milého Eleny. Tato italská mezzosopranistka je kvalitou pěveckého výkonu naprosto rovnocennou partnerkou Florezovi, navíc dokázala naprosto věrohodně vytvořit i herecky představu muže, skutečně obdivuhodný výkon.
Za zmínku stojí i jihoafrický tenorista Colin Lee v roli Rodriga, jehož part je stejně obtížný, jako Florezův, navíc oba protagonisté často vystupují v "dialogu" spolu, takže posluchač zažívá jakýsi "souboj" dvou tenoristů v extrémních výškách. Pokud je ovšem v roli krále James Florez, pak je vítěz předem jasný. Tak tomu bylo i zde - Lee dokázal držet krok středních polohách, ale nejvyšší tóny zpíval přeci jen s větším úsilím a občas nezněly tak libozvučně, jako ty Florezovy. I tak ovšem obdivuhodný výkon.
Skvělý byl také orchestr pod taktovkou italského dirigenta Michela Mariottiho, který s pěvci přímo "dýchal".
Juan Diego Florez |
Royal Opera House, 23.5.2013
Rossini - La Donna del Lago
Elena Joyce DiDonato
James V. skotský král Juan Diego Florez
Malcom Daniela Barcelona
Duglas Simon Orfila
Rodrigo Colin Lee
dirigent Michele Mariotti
Operu je možné vidět v pondělí 27.5. od 20 hod v přímém přenosu v kině OKO, nenechte si ujít.
Joyce DiDonato |
Daniela Barcelona |
Juan Diego Florez |