Milí operní přátelé, dnes Vám přináším něco zcela nového - seriál KRÁSNÉ HLASY. Ode dneška budete moci pravidelně každý týden v pondělí (publikuji již dnes v sobotu) sledovat osudy našich slavných a úspěšných operních umělců z historie, nedávné minulosti, ale také přítomnosti. Umělce, kteří se zapsali zlatým písmem do operní historie. Náš seriálový maraton ..zahajuje.. Vilém Zítek - nezapomenutelný český basista.
Vilém Zítek nikdy nebyl a ani nechtěl být ničím jiným než operním pěvcem. Narodil se 9. září 1890 v Praze v Podskalí. Jako malý chlapec se chtěl stát námořníkem, ale jeho tatínek rozhodl, že se malý Vilém bude učit mechanikem. Tak se také stalo. Dokonce se i vyučil.
A jak se pan Zítek dostal ke zpěvu? Zde jeho vlastními slovy...
"Za jedné staropražské toulky dalo se do lijáku. Schovali jsme se s Brůhou (český sochař) do kostela u Dominikánů v Husově ulici. V poboční kapli cvičili nějací zpěváci sborovou církevní skladbu. Nejprve nesměle, později odvážněji jsem nakukoval do kaple a poslouchal. Najednou mně někdo dal do ruky notový part - a já udělal svůj nejnepochopitelnější kousek v životě. Začal jsem zpívat. Brůha zůstal v kostele a poslouchal. Po zkoušce jsem se vrátil do kostela a Brůha mně prohlásil naprosto rozhodně: ..Bylo tě ze všech nejvíc slyšet! Budeš se učit zpívat!.. Propadl jsem neodvolatelně zpívání. Brůha měl doma ohořelý zpěvník ..Pivodovy písně.. Slavnostně mi jej odevzdal a tak jsem začal ..studovat.. písně Pivodovy"
BEDŘICH SMETANA: DALIBOR - ŽALÁŘNÍK BENEŠ
Poté se stal Vílém Zítek žákem Pivodovy pěvecké školy, kterou navštěvoval společně s Marií Rejholcovou, Boženou Petanovou, Emou Miřiovskou. Později i svým blízkým přítelem Stanislavem Mužem.
1. května 1912 byl angažován do Národního divadla jako sólista za 120 K měsíčně. Osm let pracoval s Karlem Kovařovic, zpíval hodně a téměř ve všech operách (dokonce hrál i v činohře a tančil v baletech).
ANTONÍN DVOŘÁK: RUSALKA - VODNÍK
Po vypuknutí 1. světové války hrozilo uzavření Národního divadla. Díký zákroku Eduarda Vojana divadlo však zavřeno nebylo; rozjelo se naplno a před vyprodaným hledištěm plnilo své poslání.
Po válce byl povolán do Národního divadla jako šéf opery Otakar Ostrčil. Navzájem se oba umělci uznávali a měli k sobě veliký respekt. Sám Zítek považoval léta své kariéry pod Ostričilovým vedením za svá nejšťastnější.
Po válce byl povolán do Národního divadla jako šéf opery Otakar Ostrčil. Navzájem se oba umělci uznávali a měli k sobě veliký respekt. Sám Zítek považoval léta své kariéry pod Ostričilovým vedením za svá nejšťastnější.
L. V. BEETHOVEN: FIDELIO - PIZZARO
A poté přišla cizina. V roce 1926 hostoval Zítek v Itálii v Turině, kde zpíval v Aidě, Lombardi, Bohemě a Fideliovi. Následující rok ho zavedl do milánské Scaly, v roce 1928 vystoupil v Paříži a Berlíně. V dalších letech poté ve Varšavě, Stokholmu, Bělehradě, Záhřebě, Moskvě, Petrohradě (tehdejším Leningradě), Oděse, Kijevě a Charkově.
I přesto, že zpíval v cizině, Národnímu divadlu v Praze zůstav věrný vždy a za každých okolností.
Jeho kariéra skončila dříve než měla. V roce 1946 měl mozkovou mrtvici, přidaly se i další zdravotní komplikace. Zemřel 11. srpna 1956 zcela sám ve svém pražském bytě.
I přesto, že zpíval v cizině, Národnímu divadlu v Praze zůstav věrný vždy a za každých okolností.
Jeho kariéra skončila dříve než měla. V roce 1946 měl mozkovou mrtvici, přidaly se i další zdravotní komplikace. Zemřel 11. srpna 1956 zcela sám ve svém pražském bytě.
P.I. ČAJKOVSKIJ: EUGEN ONĚGIN - KNÍŽE GREMIN
Zítek účinkoval v 90 operách ve 2309 výkonech. Přes polovinu (1547) jich patří Čechům: Smetanovi (806), Dvořákovi (336), Kovařovicovi (87) (za jeho šéfování byl již Zítek slavným), Janáčkovi (66), Foersterovi (65), Blodkovi (64), Fibichovi (53), Ostrčilovi (32) atd. Nejčastěji zpíval vodníka v Rusalce (159x), Kecala (142x) Beneše v Daliboru (117x), Viléma v Jakobínu(111x) atd.
Vilém Zítek byl již za svého života legendou. Jeho hvězda září i dnes. Pod jeho jménem se každoročně uděluje cena Viléma Zítka pro nejlepší operní pěvce.
Až příště půjdete do Národního divadla, nezapomeňtě se zastavit u busty pana Viléma Zítka. Je hned ve foye divadla. Na místě, kam právem patří.
PS: 2. část KRÁSNÝCH HLASŮ bude věnována Daně Burešové.
Až příště půjdete do Národního divadla, nezapomeňtě se zastavit u busty pana Viléma Zítka. Je hned ve foye divadla. Na místě, kam právem patří.
PS: 2. část KRÁSNÝCH HLASŮ bude věnována Daně Burešové.
