sobota 30. ledna 2010

KRÁSNÉ HLASY - 1. část - Vilém Zítek - nový operní seriál o českých operních pěvkyních a pěvcích

Milí operní přátelé, dnes Vám přináším něco zcela nového - seriál KRÁSNÉ HLASY. Ode dneška budete moci pravidelně každý týden v pondělí (publikuji již dnes v sobotu) sledovat osudy našich slavných a úspěšných operních umělců z historie, nedávné minulosti, ale také přítomnosti. Umělce, kteří se zapsali zlatým písmem do operní historie. Náš seriálový maraton ..zahajuje.. Vilém Zítek - nezapomenutelný český basista.


Vilém Zítek nikdy nebyl a ani nechtěl být ničím jiným než operním pěvcem. Narodil se 9. září 1890 v Praze v Podskalí. Jako malý chlapec se chtěl stát námořníkem, ale jeho tatínek rozhodl, že se malý Vilém bude učit mechanikem. Tak se také stalo. Dokonce se i vyučil.
A jak se pan Zítek dostal ke zpěvu? Zde jeho vlastními slovy...

"Za jedné staropražské toulky dalo se do lijáku. Schovali jsme se s Brůhou (český sochař) do kostela u Dominikánů v Husově ulici. V poboční kapli cvičili nějací zpěváci sborovou církevní skladbu. Nejprve nesměle, později odvážněji jsem nakukoval do kaple a poslouchal. Najednou mně někdo dal do ruky notový part - a já udělal svůj nejnepochopitelnější kousek v životě. Začal jsem zpívat. Brůha zůstal v kostele a poslouchal. Po zkoušce jsem se vrátil do kostela a Brůha mně prohlásil naprosto rozhodně: ..Bylo tě ze všech nejvíc slyšet! Budeš se učit zpívat!.. Propadl jsem neodvolatelně zpívání. Brůha měl doma ohořelý zpěvník ..Pivodovy písně.. Slavnostně mi jej odevzdal a tak jsem začal ..studovat.. písně Pivodovy"



BEDŘICH SMETANA: DALIBOR - ŽALÁŘNÍK BENEŠ
 

Poté se stal Vílém Zítek žákem Pivodovy pěvecké školy, kterou navštěvoval společně s Marií Rejholcovou, Boženou Petanovou, Emou Miřiovskou. Později i svým blízkým přítelem Stanislavem Mužem.

1. května 1912 byl angažován do Národního divadla jako sólista za 120 K měsíčně. Osm let pracoval s Karlem Kovařovic, zpíval hodně a téměř ve všech operách (dokonce hrál i v činohře a tančil v baletech).


ANTONÍN DVOŘÁK: RUSALKA - VODNÍK

Po vypuknutí 1. světové války hrozilo uzavření Národního divadla. Díký zákroku Eduarda Vojana divadlo však zavřeno nebylo; rozjelo se naplno a před vyprodaným hledištěm plnilo své poslání.
Po válce byl povolán do Národního divadla jako šéf opery Otakar Ostrčil. Navzájem se oba umělci uznávali a měli k sobě veliký respekt. Sám Zítek považoval léta své kariéry pod Ostričilovým vedením za svá nejšťastnější.


L. V. BEETHOVEN: FIDELIO - PIZZARO

A poté přišla cizina. V roce 1926 hostoval Zítek v Itálii v Turině, kde zpíval v Aidě, Lombardi, Bohemě a Fideliovi. Následující rok ho zavedl do milánské Scaly, v roce 1928 vystoupil v Paříži a Berlíně. V dalších letech poté ve Varšavě, Stokholmu, Bělehradě, Záhřebě, Moskvě, Petrohradě (tehdejším Leningradě), Oděse, Kijevě a Charkově.

I přesto, že zpíval v cizině, Národnímu divadlu v Praze zůstav věrný vždy a za každých okolností.
Jeho kariéra skončila dříve než měla. V roce 1946 měl mozkovou mrtvici, přidaly se i další zdravotní komplikace. Zemřel 11. srpna 1956 zcela sám ve svém pražském bytě.


P.I. ČAJKOVSKIJ: EUGEN ONĚGIN - KNÍŽE GREMIN


Zítek účinkoval v 90 operách ve 2309 výkonech. Přes polovinu (1547) jich patří Čechům: Smetanovi (806), Dvořákovi (336), Kovařovicovi (87) (za jeho šéfování byl již Zítek slavným), Janáčkovi (66), Foersterovi (65), Blodkovi (64), Fibichovi (53), Ostrčilovi (32) atd. Nejčastěji zpíval vodníka v Rusalce (159x), Kecala (142x) Beneše v Daliboru (117x), Viléma v Jakobínu(111x) atd.

Vilém Zítek byl již za svého života legendou. Jeho hvězda září i dnes. Pod jeho jménem se každoročně uděluje cena Viléma Zítka pro nejlepší operní pěvce.
Až příště půjdete do Národního divadla, nezapomeňtě se zastavit u busty pana Viléma Zítka. Je hned ve foye divadla. Na místě, kam právem patří.

PS: 2. část KRÁSNÝCH HLASŮ bude věnována Daně Burešové.