neděle 5. července 2015

Prague Summer Nights Opera Gala


V rámci festivalu Prague Summer Nights se 2. července 2015 uskutečnil ve Stavovském divadle galakoncert mladých pěvců, kteří předvedli své umění v áriích z oper od Pucciniho, Strausse Mozarta, Offenbacha a Dvořáka.



Největším "lákadlem" pro diváky byla samozřejmě přítomnost legendárního letos osmdesátiletého amerického operního pěvce Sherrilla Milnese, který také se svojí manželkou Marií na koncertě vystoupil. Tentokráte již pouze jako dirigent, který v průběhu galakoncertu doprovázel některé z pěvců. Dirigentů se na jevišti vystřídalo hned několik; například John Nardolillo, který koncert i v krátkosti několika slovy uvedl.

Mladí pěvci se zhostili svých rolí s obdivem. Někteří byli ve svých projevech naprosto brilantní, jiní bohužel až  téměř podprůměrní. Mne zaujalo několik mladých pěvkyň, které mají před sebou jistě slibnou budoucnost - konkrétně Jennifer Lindsay, která zpívala árii Dony Anny, Mary Catherine Wright a její bezchybná Olympie z Hoffmannových povídek, dále zazněla i úchvatná Pucciniho Mimi v podání Catherine Clarke Nardolillo - podle mého názoru nejlepší výkon celého koncertu.
Z pánů jednoznačně zazářil kanadský pěvec John Holland v árii Vodníka z Rusalky. On sám je velkým nadšencem a příznivcem českých operních skladatelů.

Škoda jen, že galakoncert a další představení Dona Giovanniho byla naplánována na začátek července, kdy si většina operních diváků již užívala dovolenou. Návštěvnost by byla za jiných okolností jistě početnější...

Více informací naleznete na www.praguesummernights.com

úterý 9. června 2015

Novinky na DVD!












úterý 5. května 2015

Lee Bisset: "V těhotenství skutečně přehodnotíte život a priority; především ten pocit, že láska, vlídnost a laskavost jsou důležitější než každodenní stresy."

Skotská opera je jednou z nejuznávanějších operních institucí ve Velké Británii. Při mé dubnové návštěvě města jsem měla možnost shlédnout v nádherném Královském divadle (od letošního roku také s novým interiérem) dvě představení Její pastorkyně. V hlavní roli Jenůfy se představila  sopranistka a rodačka z Glasgow Lee Bisset, která byla velice laskavá a odpověděla nám na pár otázek...




Minulý měsíc jste ztvárnila roli Jenůfy v Janáčkově opeře Její pastorkyňa ve Skotské opeře v Glasgow. Jak jste přistupovala k roli po charakterní a pěvecké stránce? Jak byste Jenůfu nejlépe charakterizovala? 
Největším kamenem úrazu pro nerodilé mluvčí je u Janáčka právě čeština. Proto jsem začala pracovat především na správné výslovnosti. Snažila jsem také o pochopení přirozeného jazykového rytmu. Toto je naprosto zásadní ve všech Janáčkových operách. Velice důležité je nepřehánět to s artikulací, což je asi problém pro všechny zahraniční umělce. Poté je velice jednoduché jeho tvorbě beznadějně propadnout...
Co se týká charakteru, tak se podle mne Janáčkovi žádný jiný skladatel nevyrovná v tom, jak velké množství informací ve srovnání s malým množství hudby divákovi a umělcům předkládá. Vše, co potřebujeme vědět, je přímo před vámi, je to otázka poslechu a možná „vnitřního naslouchání“, porozumění a pocitu, který se nám snaží skladatel předat. Orchestrace opery je tak barevná, že je naší povinností spojit zpěv s jeho hudbou.

Jak se vám spolupracovalo s panem dirigentem Stuartem Stratfordem, který je uznávaným specialistou na české a ruské opery? 
Stuart je úžasný v mnoha směrech. Je skutečným dirigentem pěvců (jsem moc šťastná, že byl právě jmenován do čela Skotské opery jako nový hudební ředitel). Často nás nechal zpívat více romanticky; souběžně dával ale velký důraz na pěveckou kvalitu a výrazovost. Byl naprosto oddaný originálnímu opernímu námětu.
 
Bylo opravdu zajímavé sledovat těhotnou umělkyni v roli těhotné postavy na jevišti. Jste v šestém měsíci těhotenství a mne by zajímalo, jak se cítíte během představení na jevišti? Pociťujete nějakou změnu po pěvecké stránce? Musí být náročné běhat po jevišti, chodit nahoru a dolu po schodech... 
Díky těhotenství jsem si uvědomila mnohem více detailů a skutečností týkající se života Jenůfy, které jsem dříve nedovedla pochopit. Například jsem nemohla tušit, jak silné je pouto mezi matkou a dítětem ještě během těhotenství. Tak silné, že když Jenůfa ztratí po devíti dnech své dítě, ztrácí někoho, kdo byl její součástí již devět měsíců před narozením. V těhotenství skutečně přehodnotíte život a priority, především ten pocit, že láska, vlídnost a laskavost jsou důležitější než každodenní stresy. Až nyní jsem vlastně plně porozuměla tomu, proč Jenůfa odpouští Kostelničce tak rychle… 
Vokálně má těhotenství své pro i proti. Jsem v každém případě více unavená, než jsem byla kdy předtím! Nemyslím si, že jsou moje výkony něčím jiné. Před každým představením mám ale díky adrenalinu dost energie. To až do druhého dne po představení, kdy jsem naprosto vyčerpaná a musím odpočívat. Technicky se musím přizpůsobovat. Každý týden je jiný, tělesně i hlasově se vše mění. První tři měsíce těhotenství byly ale nejnáročnější, protože tělo se postupně vyrovnávalo s přísunem hormonů. Nyní se ale cítím moc dobře...


Lee Bisset v roli Jenůfy, Skotská opera 2015 (Credit James Glossop)


Jenůfa není první Janáčkovou rolí ve vašem repertoáru. Před několika lety jste zpívala také Káťu Kabanovou. Jak se podle vás tyto dvě hrdinky od sebe odlišují? Bylo pro vás obtížné se naučit tyto role v češtině? Které z pěvkyň, jež v minulosti interpretovaly tyto role, vás inspirovaly nejvíce? Jaké konkrétní nahrávky Její pastorkyně a Káti Kabanové vás nejvíce ovlivnily? 
Jenůfa i Káťa chtějí milovat a být milovány. Podle mého názoru jsou obě opery o hledání pravé lásky a porozumění v konkrétních prostředích a společnostech, ve kterých jsou obě hrdinky “uvězněny”. Káťa je nestálá a slabší než Jenůfa, a také nemá tolik štěstí. Její představy a schopnost milovat nemohou být akceptovány ve společnosti, ve které žije. Jenůfa je na druhou stranu praktičtější a houževnatá. Trpí kvůli tragické smrti svého Števušky, stále ale nachází sílu v lásce, kterou objevila právě díky mateřství. Takový druh lásky si sama nedovedla představit ani po boku Števy, stejně tak Káťa vedle Borise či Tichona. A tak, jak během opery Káta pomalu chřadne, Jenůfa sílí. A má štěstí, protože nakonec nachází muže, který dozrál v dobrého člověka a ve kterém nachází lásku a oporu. Jenůfa s Lacou jdou vstříc lepší budoucnosti. Postaví na stranu těch, které skutečně milují: Jenůfa na stranu Kostelničky a Laca na stranu Jenůfy. Káťa, Boris a Tichon jsou všichni nakonec zlomeni. 
Ano, je opravdu těžké se naučit roli v češtině. Káťu jsem zpívala v anglickém překladu, takže Jenůfa byla mojí první rolí v češtině. Dnes již vím, že až budu zpívat příště další roli v češtině, naučím se alespoň základy jazyka dříve, než budu studovat samotnou roli. Je samozřejmě velice těžké nedělat chyby, když zpíváte v jazyce, kterému nerozumíte nebo ve kterém nemáte alespoň gramatické základy. Takže v některých frázích se můžete snažit jak chcete - stejně nedocílíte správné výslovnosti určitých slov. Stačí se naučit několik špatných koncovek či nesprávnou výslovnost souhlásek. Omlouvám se všem českým divákům, kteří zaznamenali moje chyby. Příště to bude již lepší.
Ve Velké Británii jsou samozřejmě velice populární nahrávky Sire Charlese Mackerrase a já je také ráda poslouchám. Ale sama jsem se během studia rolí vždycky vracela ke klasickým nahrávkám - Její pastorkyni pod vedením dirigenta Vogela a Káťu Kabanovou s panem dirigentem Krombholcem mám nejraději. Především pro energii a drama, která mne vždy na těchto nahrávkách fascinovaly. 

Vás manžel je dirigent David Angus. Měla jste možnost se svým chotěm někdy v minulosti spolupracovat? 
Poznali jsme se během zkoušek na Così fan tutte v Severním Irsku. O rok později jsme společně pracovali na inscenaci Netopýra. Bohužel to byla naše prozatím poslední spolupráce.

 Lee Bisset (Káťa), Louise Winter (Kabanicha); Longborough Festival Opera

Po inscenaci Její pastorkyně vás čeká Isolda na anglickém operním festivalu Longborough. Není to vaše první setkání s Wagnerem, v repertoáru máte i Sentu, Sieglindu. Cítíte se tedy lépe v dramatičtějším repertoáru než lyrickém? Kdo je pro vás Isolda?
Ano, skutečně mi hlasově sedí více dramatičtější repertoár. Především proto, že to v tomto období více svědčí mému hlasu a je to pro mne méně náročné než například Mozart. Hlasově se cítím velice dobře při interpretaci velkých Pucciniho či Verdiho rolí. Podle mého názoru je nutné mít pěvecké rozpětí a schopnost zpívat role všechny. Moc ráda ztvárňuji zajímavé charaktery. Wagner a Janáček speciálně zkomponovali hudbu pro úžasně psychologicky komplexní ženy. Isolda je tak komplexní, že mi bude trvat mnoho let, než ji zcela porozumím. V operním světě neznám žádnou jinou postavu, která dovede být tak krásně sarkastická. Když lže, lže také sobě? Nebo pouze říká něco pro efekt situace nebo opakuje situaci se znalostí a větší zkušeností z minulosti? Jsem opravdu na začátku jejího poznání...

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Které z rolí byste ráda zařadila do svého repertoáru?
Příští rok mám v diáři Sieglindu a další Jenůfu. Stejně tak několik koncertů s ariemi s Wagnerových oper. A také svou úplně první Brünnhildu ve Valkýře a první Kundry. K mým skutečně vysněným rolím patří Straussova Ariadna, Amelie z Maškarního plesu, Emilie Marty z Věci Makropulos a Minnie z Pucciniho Děvčete ze Západu. A samozřejmě bych moc ráda zpívala Káťu Kabanovou v češtině. V minulosti jsem měla potřebu přidávat do repertoáru stále nové role, ale dnes vím, že ve stávající rolích nacházím stále tolik nového a nepoznaného, že bych byla opravdu šťastná, kdybych měla možnost zpívat další Toscu, Leonoru, Sentu, Jenůfu a Isoldu...

---------------------------------------------------------------------------------------

Interview with Lee Bisset in English:


Recently you have performed the role of Jenufa at Scottish Opera in Glasgow. How did you approach the role from the character and the singing point of view? What do you feel is the most important aspect of Jenufa’s character?
The greatest challenge for a non-native Czech speaker singing Janáček is the language so I started there.  I worked not just on the basic pronunciation, but also on tuning my ear to the natural rhythm of the language, since this was so important to Janáček.  It’s then really easy to get too obsessed with the language, and over-articulation!  So it then became a search for that elusive fine line between the voice and the text – there’s a sweet spot where one helps the other.
In terms of characterization, I find Janáček unparalled in how much information he gives us about a character is the smallest amount of music: everything we need to know is right there so it is a question of  listening intently and feeling what he is trying to tell us. He creates so many colours with the orchestra that it is our job to match that with our voices.


How did you enjoy working with the opera director and maestro Stuart Stratford who is Janáček specialist?
Stuart was wonderful in so many ways! He is a real singers‘  conductor (I’m thrilled that he has just been appointed as Scottish Opera’s new Music Director).  He regularly gave us permission to sing more romantically, putting great emphasis on vocal quality and expressiveness. And he was absolutely committed to making choices that favoured the drama.

It was very interesting to see a pregnant soprano performing a pregnant character on stage. You are expecting your first child in a couple of months and I was wondering  how do you feel while singing and performing nowadays? Do you feel any difference in your voice, it must be little difficult to run around the stage, walk the stairs up and down....
Being pregnant certainly gave me insights into Jenufa’s state of mind that I could only have guessed at previously. For example, I couldn’t have known how a strong a bond builds between a mother and child even in pregnancy, so that when Jenufa loses Stevuska when he is 9 days old, she loses someone who has been her constant companion for the last 9 months. Being pregnant re-orders your priorities, and the feeling that love, kindness and gentleness are more important than any day to day stresses was really helpful in understanding how Jenufa can forgive Kostelnicka so quickly.
Vocally there are pros and cons to being pregnant. I am definitely more tired than I have ever been! But when I have a show the adrenalin kicks in, and I don’t think it makes any difference to my performance  until the next day, when I am shattered! Technically though, being pregnant is teaching me something new about my voice and my body every couple of weeks, because things keep changing and I have to keep adapting. The first 3 months were really tough with the huge rush of hormones surging round the body, but right now, I feel like I have a better concept of support than ever.


Kathryn Harries as Kostelnička Buryjovka, Lee Bisset as Jenůfa 
and Peter Wedd as Laca Klemeň; Scottish Opera 2015 (Credit James Glossop)
 

Jenufa is not your first Janáček part you’ve done in Czech language. You have also performed Kata Kabanova before. How different is Kata from Jenufa in your eyes? Was it difficult for you to learn these roles in Czech language? Who was your inspiration – any favorite recordings or singers that inspired you?
Jenufa and Kat’a are both desperate for love, and, for me, each of the operas are about their searches for a deep love within the rigid societies they are trapped in. Kat’a is more fragile than Jenufa, and maybe just unluckier. She has an imagination and capacity for love that cannot be contained by her society.  Jenufa is more practical and resilient, and although she suffers a  tragedy in losing her child, the love that she finds for Stevuska opens her heart and her mind to a higher form of love than the kind that either she had imagined with Steva, or Kat’a with Boris or Tichon. While we watch Kat’a slowly disintegrating before our eyes, Jenufa grows. Luckily for Jenufa,  the man who is left to her matures into a good man whom she can love, and both Jenufa and Laca find their way to a better future by standing up for what they love against society: Jenufa for Kostelnicka and Laca for Jenufa. Kat’a, Boris and Tichon are all trapped and ultimately crushed.
Yes, it was hard to learn the Czech!!! I sang Kat’a in an English translation, so Jenufa was my first full opera. Next time I do an opera in Czech I am going to learn to speak the language first! It’s very hard not to make mistakes singing in a language which you don’t speak well, or at least understand the grammar of.  So no matter how hard you try to colour certain words, and to make your pronunciation as authentic as possible, you blow it all with a couple of wrong endings, prepositions or mixed up words.  I apologise to every Czech person in the audience – I will do better next time.
Over here the Mackerras recordings are standard, and of course I admire them; but I found that I kept going back to the Vogel Jenufa and Krombholc Kat’a more often for the energy, drama and rawness of sound.


Your husband David Angus is a conductor. Have you ever worked together on an opera production?
We met working on Cosi‘ fan tutte together  in Northern Ireland, and finally got together a year later in the same place doing Die Fledermaus. Unfortunately since then we haven’t done an opera together!

 
Lee Bisset (Katya) and Michael Bracegirdle (Boris); Longborough Festival Opera


After Jenufa you will be singing Isolde at Longborough Festival. Isolde is not your first Wagner part – do you feel comfortable in heavier repertoire and if yes then why? (you’ve sung Senta, Sieglinde or Leonore)... Who is Isolde to you?
I do feel comfortable in the heavier repertoire, mostly because it seems to suit my voice and is much easier for me than Mozart these days.  I am just as happy to sing the big Puccini or Verdi  heroines too though: they all stretch you in different ways, and I think it is very important to keep the ability to do them all. I love singing interesting characters, and Wagner and Janáček in particular write incredibly psychologically complex women.  Isolde seems to have limitless depths, and I suspect it will take me years to get to know her well.  I know of no other character in opera who is so wonderfully sarcastic! When she lies, is she lying to herself too, just saying something for effect, or re-interpreting a situation with greater self-knowledge?  I am so much at the beginning of my journey with her.
What are you plans for the future? What roles would you like to add in your repertoire?
Next year I have a Sieglinde, and another Jenufa in the diary, as well as some Wagner concerts of excerpts from Tristan, and my first forays into Brünnhilde Die Walküre, and Kundry Parsifal. Roles on my wish list are Strauss‘ Ariadne, Amelia in Un ballo in maschera, Emilia Marty in Věc Makropulos and Minnie in La fanciulla del West, and I’d love to do a Kat’a in Czech. I used to be very keen to keep adding new repertoire, but there is so much to explore in the characters I play now that I would be just as excited to get a booking to sing another Tosca, Leonore, Senta, Jenufa or Isolde.