úterý 23. února 2010

KRÁSNÉ HLASY - 4. část - Marta Krásová

Jak už bylo avizováno v minulém díle KRÁSNÝCH HLASŮ, tento týden vzpomínáme na umění nezapomenutelné Marty Krásové.


Není mnoho pěvkyň, které by svým uměleckým projevem ovlivnilo další generaci operních kolegů, a které by se zapsalo do povědomí diváků.

Marta Krásová je bezesporu jeden z našich nejcenějších klenotů operní historie 20. století.

Svůj pěvecký a hudební talent zdědila prý po své pratetě, která byla znamenitou zpěvačkou. Již jako mladé děvče hrála velmi dobře na housle; láska ke zpěvu ovšem zvítězila.

Isabella (Nevěsta messinská)

V roce 1922 předzpívala Krásová šéfu Slovenského Národního divadla Milanu Zunovi - byla okamžite angažována jako sopranistka. Behěm pěti let v bratislavské opeře se dále její hlas formoval a proměnil na koloraturní-mezzosoprán. Již na Slovensku vytvořila Krásová mnohé ze svých nejznámějších rolí (Verdiho Azucenu a Ulriku či Straussova Octaviána), které později zpívala na prknech Národního divadla v Praze. Jednu z repríz Kavalíra dirigoval v Bratislavě samotný Strauss, který byl výkonem Krásové nadšen natolik, že ji osobně chtěl zprostředkovat angažmá do Vídeňské státní opery. Zde také často působila.

Hraběnka (Piková dáma)

Již během svých let v Bratislavě se uplatnila na koncertnich podiích. V roce 1924 se učastnila zájezdu do Madridu, kde zpívala Hátu (Prodaná Nevěsta) a Ježibabu (Rusalka).
1. září 1928 se stala Marta Krásová členkou opery Národního divadla v Praze, kde si během několika měsíců získala obdiv kritiky i obecenstva. Během 38 let v Národním divadle ztvárnila Krásová bezpočet rolí, ve kterých vždy usilovala o pěveckou dokonalost spojenou s hereckou noblesou a nezapomenutelným šarmem.

Kabanicha (Káťa Kabanova)

K největším úspěchům Krásové patřila role Isabelly (Nevěsta messinská), Vlasty (Šárka), Ježibaby (Rusalka), Radmily (Libuše) - téměř 150 repríz. Hátu (Prodaná nevěsta) zpívala více než 300krát!!

Pro umělkyni oplývající pílí a inteligencí, která neměla nikdy problémy hlasového rozsahu, byly typické především dramatické role, ve kterých nejvíce vynikl její zvučný, kovově zabarvený mezzosoprán. Osobně nemohu zapomenout na jednu z mnoha nahrávek Marty Krásové, které sama vlastním - její Kostelničku podle mého názoru prozatím interpretačně nikdo nepřekonal (při závěrečné scéně opery, kdy promlouvá k Jenůfě ...Odpusť mi jenom ty, odpusť mi jenom ty - včil už vídím, že jsem sebe milovala víc než tebe... téměř tuhne krev v žilách nad výkonem Krásové, která se zde bezprostředně ztotožňuje s rolí.

v roli Kostelničky, kterou nám mohl závidět (a jistě záviděl) celý operní svět

Ráda bych zde uvedla jestě jednu její roli - tedy dvě - spojení Cizí Kněžny a Ježibaby v jedné osobně, které Krásová bezkonkurenčně zvládla nejenom hlasově, ale také herecky. Do dnešního dne není nikdo, kdo by se k jejímu niternímu projevu přiblížil.

Umělkyně dále sbírala vavříny také v zahraničí - Brusel, Berlín, Edinburg. S Václavem Talichem v Amsterodamu, se Zdeňkem Chalabalou v Benátkách. Diváci ji dále obdivovali v Paříži, Kodani, Krakově, Vídni, Hamburku, Dráždaněch, atd.

v roli Orfea

V letech 1938 a 1939 zpívala v USA a Kanadě - toto turné po 34 městech absolvovala společně se sopranistkou Hildou Konetznou, basistou Alexandrem Kippnisem a tenoristou Henkem Horthemem. V roce 1939 ji Metropolitní opera v New Yorku nabídla angažmá, které bohužel kvuli blížíci se válce nemohlo být zrealizováno.

Velkou láskou byla pro Krásovou též interpretace písní - sama zbožňovala písňovou tvorbu Gustava Mahlera (některé z písňových cyklů byly také natočeny zvukově). Dalé pak písně Dvořáka (nahrávka Biblických písní v jejím podání patří k nejlepším ve světě), Nováka, Foerstra a Ostrčila.

Život Marty Krásové skončil bohužel smutně. Po ukončení kariéry žila se svou maminkou ve Vráži u Berouna v malé vilce. V tomto domě se tragicky zabila pádem ze schodů.
Pro Martu Krásovou neexistovalo malých rolí, nikdy se nepřestala technicky a umělecky ve své práci zdokonalovat. Dnešní generace pěvkyň by si měla brát příklad z umělkyně, která přes svou skromnost a tvrdou práci proslavila naši hudbu skoro po celém světe.
Některé z dalších rolí z repertoáru Marty Krásové:
Kabanicha (Káťa Kabanová)
Alžběta (Karlštejn)
Veruna (V Studni)
Mína Mařáková (Vina)
Matka (Romeo, Julie a tma)
Carmen (Carmen)
Amneris (Aida)
Hraběnka (Piková dáma)
Ortruda (Bludný Holanďan)
Orfeus (Orfeus a Eurydika)