Milada Šubrtová byla majitelkou nezaměnitelného hlasu v němž se snoubila vřelost, cit, dramatičnost i lehkost. Co do rozsahu typu rolí byla umělkyní univerzální v nejlepším smyslu toho slova a v tomto směru byla nedostižným fenoménem.Narodila se 24. května 1924 ve Lhotě u Kralovic. Zpěv ji provázel již od dětství - i když zprvu jen pro radost. Soukromě se začala pěvecky školit u tenoristy Zdeňka Knittla. V devatenácti letech si v Praze na Hanspaulce zazpívala Kněžnu v operetě V trojském zámečku.
V roce 1945 přijala nabídku do souboru nově vzniklé Opery 5. května. Na toto období sama vzpomíná jako na velmi šťastné a plodné. Operu 5. května tehdy tvořil tým takových osobností jako byli Václav Kašlík, Alois Hába, Antonín Kurš. Šubrtová zde dostala příležitost k velkým rolím - Esmeralda a Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě, Vlčena v Braniborech v Čechách, Frasquita a Micaela v Bizetově Carmen, Siebel v Gounodově Faustu, Musetta v Pucciniho Bohémě, Čo-Čo-San v Madame Butterfly. Vynikající předpoklady měla pro verdiovské role - Gildu z Rigoletta a Violettu v Traviatě. Není mnoho pěvkyň, které zpívají zároveň Olympii, Antonii i Giuliettu v Offenbachových Hoffmanových povídkách v jednom představení. Milada Šubrtová tuto jedinečnou kreaci na jevišti Opery 5. května ztvárnila.
S přelomem let 1948-49 došlo k násilnému spojení Opery 5. května a souboru Národního divadla. Milada Šubrtová se tak stává členkou souboru Národního divadla. Postupně se zde stala jednou z klíčových osobností souboru.
S přelomem let 1948-49 došlo k násilnému spojení Opery 5. května a souboru Národního divadla. Milada Šubrtová se tak stává členkou souboru Národního divadla. Postupně se zde stala jednou z klíčových osobností souboru.
Ve Smetanových operách byla Vlčenou i Ludiší (Braniboři v Čechách), Esmeraldou i Mařenkou (Prodaná nevěsta), Jitkou i Miladou (Dalibor), Krasavou i Libuší (Libuše), Lidkou i Karolínou (Dvě vdovy), Barčetem i Vendulkou (Hubička) a Hedvikou (Čertova stěna).
Jedním z profesně důležitých životních mylníků bylo pro Miladu Šubrtovou setkání s dirigentem Zdeňkem Chalabalou. Pod jeho vedením nastudovala roku 1955 svou roli životní - Dvořákovu Rusalku. Tato její kreace byla pod stejným dirigentským vedením s kolegy Žídkem, Hakenem, Míkovou a Ovčačíkovou nahrána roku 1961 na gramofonové desky, nahrávka se stala legendární a Šubrtová pro mnohé nedostižnou Rusalkou.
Jedním z profesně důležitých životních mylníků bylo pro Miladu Šubrtovou setkání s dirigentem Zdeňkem Chalabalou. Pod jeho vedením nastudovala roku 1955 svou roli životní - Dvořákovu Rusalku. Tato její kreace byla pod stejným dirigentským vedením s kolegy Žídkem, Hakenem, Míkovou a Ovčačíkovou nahrána roku 1961 na gramofonové desky, nahrávka se stala legendární a Šubrtová pro mnohé nedostižnou Rusalkou.
Z dalších dvořákovských rolí jmenuji Marinu v Dimitriji a Kněžnu v Čertovi a Káče. Operu Armida nahrála v Českém rozhlase jako komplet, na jevišti ji však nikdy neztvárnila.V Janáčkových operách svůj repertoár rozšířila o Lišáka Zlatohříbka v Příhodách Lišky Bystroušky, Jenůfu v Její pastorkyni (1968) a Emilii Marty ve Věci Makropulos (1977).
Z českého repertoáru je ještě nutno zmínit Pauerovu Zuzanu Vojířovou (1959) a Fibichovu Šárku (1971).
Světový repertoár měl podobně široký záběr jako český. V Chalabalově nastudování Mozartova Dona Giovanniho roku 1956 ztvárnila Donnu Annu. V mozartovském repertoáru byla Konstancí (Únos ze Serailu) a Paminou (Kouzelná flétna). Ve verdiovském repertoáru to byly nově Alžběta v Donu Carlosovi, Abigail v Nabuccu (záznam přímého přenosu ze Smetanova divadla s árií "Bídný to doklad původu mého" z roku 1967 existuje zaznamenaný na CD), Amélie v Maškarním plesu nebo Lady Macbeth (1978). Šubrtové mnohostrannost dokazují i role v operách Giacoma Pucciniho - na jedné straně Mimi (Bohéma), na straně druhé Tosca a Turandot.
V ruském reperotáru se jejími klíčovými rolemi staly Taťána v Evženu Oněginovi, Elisa v Pikové dámě (Čajkovskij), Xenie v Musorgského Borisi Godunovovi a Ludmila v Glinkově Ruslanovi a Ludmile. Německou operu v jejím repertoáru zastupoval Weberův Čarostřelec (Anička i Agáta) a dvě Wagnerovy opery - Lohengrin (Elsa) a Valkýra (Sieglinda). Francouzský repertoár - to byla Charpentierova Louisa, Gounodova Markétka a Žena v Poulencově opeře Lidský hlas (1972). Tuto roli alternovala spolu s Alenou Míkovou a obě byly za tuto roli dobovými kritikami vysoce oceněny.Úspěchy slavila Milada Šubrtová i v zahraničí se souborem opery Národního divadla (namátkou Moskva 1955 - Rusalka, Wiesbaden 1963 - Rusalka, Čertova stěna, Edinburgh 1964 - Dalibor, Rusalka, Neapol 1968 - Dalibor, Varšava 1969 - Její pastorkyňa, Curych 1970 - Dalibor, Lausaunne 1970 Rusalka). Množství nabídek k zahraničním angažmá Milada Šubrtová vytrvale odmítala. Chtěla zpívat v rodném jazyce a v Národním divadle.
Milada Šubrtová nazpívala řadu nahrávek a operních kompletů pro rozhlas i Supraphon - kromě již zmíněné Rusalky jsou to role ve Smetanových operách - Ludiše v Braniborech v Čechách, Krasava v Libuši, Hedvika v Čertově stěně, u firmy Multisonic byla vydána rozhlasová nahrávka Dvořákovy Armidy a Škroupova Columba, Supraphon i Český rozhlas v rozmezí let 1999 až 2007 vydaly pěvkyni tři různé profilové recitály. Její hlas zní ve filmovém Daliborovi (roli Milady pouze nazpívala), ve filmové verzi Rusalky z roku 1962 (hrála ji Jana Andrsová), pro televizní inscenaci Rusalky byla v roce 1975 použita supraphonská nahrávka. Přesto existuje kompletní live záznam opery Libuše z roku 1968, kde Milada Šubrtová ztvárnila titulní roli a mohli bychom tak vidět její umění se vším všudy. Doufejme, že se dočkáme i opětovného uvedení v televizi (naposledy se tak tuším stalo v roce 1994).
Miladě Šubrtové byla za celoživotní mistrovství v oboru operní zpěv udělena roku 1998 Cena Thálie.
Miladě Šubrtové byla za celoživotní mistrovství v oboru operní zpěv udělena roku 1998 Cena Thálie.
Osobně jsem Miladu Šubrtovu na jevišti nezažila - často si však pouštím její nahrávky a obdivuju, s jakou lehkostí a samozřejmostí se pouštěla napříč obory a jak každou roli dokázala naplno prožít a vložit do ní srdce. Z těch nahrávek je to znát.
