Ariela ve Fibichově Bouři
Marie Budíková – Jeremiášová se narodila v Praze v roce 1904. Od malička byla obklopena hudbou - to hlavně díky svému otci Josefovi, který byl později jedním ze zakladatelů Pěveckého sdružení pražských učitelů. Od 17 let zdokonalovala svou pěveckou techniku u paní profesorky Oty Hinkeové, která byla nadšenou propagátorkou soudobé hudby.
Marie Budíková – Jeremiášová se narodila v Praze v roce 1904. Od malička byla obklopena hudbou - to hlavně díky svému otci Josefovi, který byl později jedním ze zakladatelů Pěveckého sdružení pražských učitelů. Od 17 let zdokonalovala svou pěveckou techniku u paní profesorky Oty Hinkeové, která byla nadšenou propagátorkou soudobé hudby.
Již v roce 1922 se předvedla jako skvělá interpretka tvorby Jaroslava Křičky – za přednes cyklu Jaro pacholátko (3 recitativy pro vyšší hlas a orchestr) byla oceněna kritiky i diváky. Cyklus zpívala brzy také s Václavem Talichem a Českou filharmonií.
Blaženka ve Smetanově opeře Tajemství
Od 1. března 1929 se stala členkou plzeňské opery, kde po boku Otakara Mařáka zpívala například Jitku ve Smetanově opeře Dalibor. Během svého angažmá zpívala i v operetách, ale především v opeře jednu důležitou postavu za druhou: Barče, Krasavu, Lidku ve Dvou vdovách, Karolku v Její Pastorkyni, Oktaviána v Růžovém kavalíru. A také Mařenku, pak Blaženku, Kuchtíka v Rusalce, Lenku v Tvrdých palicích či Blodkovu Lidunku. Ze světové tvorby například Zerlinu v Donu Giovannim, Butterfly a Oskara v Maškarním plese.
v titulní roli Dvořákovy Rusalky
Talent Budíkové rozpoznal i sám Otakar Ostrčil, v dubnu 1933 se stala členkou Národního divadla. Roli Zuzanky ve Figarově svatbě zde nastudovala ze jediný den! Zachránila tím vyprodané představení... Byl to bezesporu doklad neobyčejné muzikálnosti, pohotovosti a profesionality.
Marie Budíková byla především českou pěvkyní. Její všestrannost jí umožňovala přizpůsobit se různým slohovým pojetím rolí. Se stejnou jistotou a bravurou zpívala Fibicha, Foerstera, Nováka a Janáčka. A také například Mimi v Pucciniho Bohemě – jednu z nejoblíbenějších rolí pěvkyně, kterou zpívala s neuvěřitelnou lehkostí. Řadu let byla její jedinou představitelkou. Budíková nezanedbávala ani koncertní činnost, patřila k neuznávanějším interpretům českých písní.
V roce 1935 se provdala za skladatele Otakara Jeremiáše. Nezapomenutelnými zůstávají hlavně rozhlasová provedení oper, ve kterých zpívala pod Jeremiášovou taktovkou.
Po skončení své umělecké kariéry (v Národním divadle setrvala do roku 1956) se intenzivně věnovala pedagogické činnosti na pražské konzervatoři a na AMU.
