Před nedávnem se mohli operní příznivci na vlastní oči a uši přesvědčit o kvalitách operních souborů na festivalu Opera 2011. Jedním z nejlepších byl bezesporu soubor Národního divadla moravskoslezského z Ostravy, který přivezl do Prahy novou inscenaci Massenetova Werthera. Operní představení mne nadchlo natolik, že jsem se rozhodla zajet si do Ostravy na další operní díla, která v této sezóně divadlo prezentuje.
Minulý víkend jsem v překrásném Divadle Antonína Dvořáka shlédla dvě představení. V sobotu byla na programu druhá premiéra opery Umberta Giordana Fedora, neděle byla ve znamení Verdiho Falstaffa.
Fedora nepatří k pravidelně uváděným titulům na operních scénách. A je to skutečně škoda, protože dílo je to opravdu skvostné. Ostravské nové nastudování je teprve třetí v historii uvádění tohoto díla v naší zemi. V roce 1906 byla Fedora uvedena v Praze, v roce 1908 poté v Brně.
Nejprve bych se ráda zastavila u režie, která mne mile převapila. Pro Petera Gábora je Fedora první operní režií, ve které se předvedl jako citlivý a uvědomělý režisér. Opera začíná velice krásně – před prvními takty předehry vidíme vznešeně přicházet kněžnu Fedoru, která v ruce drží šálek čaje s podšálkem. Vypadá velice šťastně. (Motiv šálku s podšálkem použili inscenátoři během děje několikrát, na samotném konci z něj Fedora v kontrastu s první scénou v opeře vypije smrtící jed, na jehož následky umírá). Na samotném začátku díla je k vidění volně rozprostřený nábytek, který je zakrytý bílými prostěradly. Během prvního jednání je v rámci sledu událostí nábytek odkryt, děj se tak nenuceně posunuje kupředu. Jeviště není nijak přesyceno zbytečnými rekvizitami, vše se jednoduše a přitom vkusně doplňuje. Zaujala mne například scéna, při které za doprovodu klavíru konverzuje Fedora s Lorisem Ipanoffem. Klavír, na který se hraje přímo na jevišti, se otáčí okolo svoji osy. Z hlediště to vypadá velice efektně. Moc se mi líbily také kostýmy Katariny Holkové, které jsou elegantní a přitom dostatečně aristokratické. A jak mi jeden z protagonistů sám prozradil, jsou velice pohodlné.
V druhé premiéřě zazářilo hned několik sólistů. V první řadě slovenská sopranistka Zuzana Šveda, která bezchybně a s nahledem odzpívala svůj part. Jsou umělci, kteří se dovedou pohybovat na jevišti zcela přirozeně. To je jistě případ paní Švedy, která v kostýmech vypadala jako skutečná kněžna. Gianluca Zampieri je dlouholetým a oblíbeným pěvcem ostravského divadla (pražští diváci jej mohli slyšet v nedávné inscenaci Janáčkovy opery Věc Makropulos). Roli Lorise Ipanoffa zazpíval a především odehrál bravurně. Jakub Kettner exceloval v roli diplomata De Siriex (domnívám se, že z něj bude v budoucnu jedinečný
Carlo Gérard - jedna z postav z opery Andrea Chenier - jeho hlas je pro tuto roli jako stvořený). Marianna Pillárová v roli komtesy Olgy bohužel nedosahuje takových pěveckých kvalit jako ostatní. V některých částech až „ukřičený soprán” nemohl lahodit snad žádnému uchu.
Hudebního nastudování se tentokráte ujal
Zbyněk Müller, který odvedl skutečně dobrou práci. A to především po technické stránce. Orchestru bohužel chyběla patřičná dramatičnost. Není žádným tajemstvím, že sbor NDM patří k těm nejlepší v Čechách. To potvrzuje při každé mé návštěvě ostravského divadla.
Dirigent: Zbyněk Müller
Režie: Peter Gábor
Scéna: Jozef Ciller
Kostými: Katarína Holková
Osoby a obsazení:
Kněžna Fedora Romazoff: Zuzana Šveda
Komtesa Olga Sukarev: Marianna Pillárová
Hrabě Loris Ipanoff: Gianluca Zampieri
De Siriex, diplomat: Jakub Kettner
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Po sobotní notné dávce emocí byl na řadě Verdiho Falstaff. Tento veselý chlapík, který je nejvíce pyšný na svůj mohutný břich, se stal hvězdou nedělního večera. Všechny diváky si vlastně získal ještě před začátkem opery. Sám hlavní hrdina dal pokyn panu dirigentovi k tomu, že vše je připraveno, a že tím pádem celá taškařice může začít.
Zcela klasickou inscenaci má na svědomí režisér Venjamin Směchov, který vsadil na jistotu. Humorné a všemi barvami hrající kostýmy jsou skvělými doplňky. Scéna se během celé první poloviny představení téměř nemění (tu je přinesena potřebná židle, neméně důležitá láhev s vínem či koš na špinavé prádlo, do kterého je Falstaff nucen se schovat před žárlivým Fordem; následně je v koši vyhozen z okna a končí v londýnské Temži).
V druhé části opery, která se odehrává v začarovaném lese, chtějí dát Falstaffovi všichni co proto. Ten nakonec všechny poznává a je vítězem ve chvíli, kdy sám slavnostně prohlásí, že bez jeho maličkosti by se vlastně nikdo tak dobře nepobavil. On je tedy pravou hvězdou, která si dovede udělat legraci ze sebe i všech ostatních.V ostravském divadle byl tou skutečnou hvězdou Peter Mikuláš, který by mohl všechny dosavadní představitele Falstaffů leccos doučit. Bez předsudků je pan Mikuláš tím nejlepším Falstaffem, kterého můžete vidět a hlavně slyšet. Disponuje svěžím a krásně barevným hlasem.
Někteří z účinkujících se představili ve stejných rolích v nedávné inscenaci Falstaffa, kterou mohli diváci vidět na prknech pražského Národního divadla. Jmenovitě to byla Kateřina Kněžíková v roli Nannetty, Yvona Škvárová jako Quickly a Jože Vidic v roli žárlivého Forda. Paní Škvárová ve svém rozkošném kostýmu a klobouku rozesmála při nejedné ze svých scén celé divadlo.
Hudební ředitel Robert Jindra se ujal obnoveného hudebního nastudování Verdiho díla. Falstaffa dirigoval bravurně již při pražském uvedení před několika lety, svůj úspěch zopakoval i v Ostravě.
Na prkna Národního divadla moravskoslezského se Falstaff vrátil po několikaleté odmlce. Obnovená premiéra se konala 20. března 2011. Nedělní představení bylo v pořadí druhé ze čtyř uvedení v této sezóně. Pokud se chcete pobavit, tak si nenechte zbylé reprízy za žádnou cenu ujít. První repríza se uskuteční v neděli 29. 4., druhá poté 27. 5. 2011. Více informací naleznete na http://www.ndm.cz/cz/opera/
Dirigent: Robert Jindra
Režie: Venjamin Směchov
Scéna: Stanislav Morozov
Kostými: Marija Danilova
Osoby a obsazení:
Sir John Faltaff: Peter Mikuláš
Ford: Jože Vidic
Fenton: Tomáš Kořínek
Doktor Cajus: Václav Morys
Bardolfo: Juraj Hollý
Pistola: Matin Gurbal´
Alice Ford: Jana Borková
Meg Page: Šárka Hrbáčková
Nannetta: Kateřina Kněžíková
Quickly: Yvona Škvárová
