Nebudu zastírat, že důvodem návštěvy bavorské státní opery byla nikoliv 18 let stará inscenace jako taková, ale avizované obsazení trojlístku Garanča - Kaufmann - D'arcangelo. Ildebrando D'arcangelo však po prvních dvou uvedeních z inscenace odstoupil, postupně jej nahradlili Kyle Ketelsen a Gábor Bretz.
Očekávání byla veliká a já jsem jen ráda, že v tomto případě z mého pohledu došla naplnění.
Elina Garanča podává výklad Carmen svým osobitým způsobem, má v sobě ženskou rafinovanost a koketerii postupně dávkované v tu správnou chvíli, její Carmen dokonale používá ženskou intuici. Je si vědoma nezvratnosti osudu, tak jak je nekompromisní k okolí, je nakonec i sama k sobě. Hlas Eliny Garanči je radost poslouchat, technicky je naprosto dokonalá a jistá, tóny plynou samozřejmě, přirozeně.
Don José - Jonas Kaufmann. Nevím o lepším Donu José, kterého by současné světové scény měly. V této inscenaci mě opět přesvědčil, že jeho fenomenální výkon v ROH z roku 2006 (r. F. Zambello) zaznamenaný firmou DECCA na DVD a nedávno také promítaný v kinech, rozhodně nebyl náhoda. Svou roli si dokonale užíval, Le fleur bylo nádherně zazpívané, se skvělou dynamikou. Finální scéna Carmen - José byla velice silná, podaná tak, že přestože víte jak to dopadne, tak vše sledujete se zatajeným dechem. Prosby, zoufalství, šílenství , ovšem taky chlad, odstup a smíření s osudem, to všechno bylo namícháno tak, aby si to divák užil.
Vztah Carmen - José zde byl pojat pro mě asi nejlepším přijatelným způsobem: Carmen a José jsou postaveni na "rovnoprávnější" úroveň. Inscenátoři připustí, že Carmen přece jen José musel něčím imponovat, okouzlit a že z něj chvílemi měla obavy (nebo možná pociťovala právě nezvratnost osudu ve vztahu k němu) a on si zase od ní ne úplně vše nechal líbit. Neslučitelnost jejich povah a vzájemné trápení se nakonec končí vraždou. Jsem ráda, že se zde inscenátoři vyhnuli vzorci, kde se José od okamžiku kdy potká Carmen, stává postavou prakticky skoro nemyslící a nesvéprávnou a v podstatě je jen ponižovanou loutkou v jejích rukou.
Další radostí pro mne bylo opět vidět a slyšet Micaelu zcela dle svých představ. Zasloužila se o to Genia Kuhmeier. Navazuje na ty nejlepší Micaely z let minulých svým nádherným lyrickým sopránem a vroucností a naléhavostí svého projevu. Micaela není velká role, je však velmi podstatná a duet s Josém v prvním dějství a árie v 3. dějství patřily k vrcholům inscenace.
Onemocnělého Ildebranda D'arcangela zastoupil Gábor Bretz. S rolí si technicky poradil velmi dobře, pěvecká úskalí zvládl, ale chyběl mi tam větší temperament, přece jen byl statičtější.
Dirigent Karel Mark Chichon vedl orchestr ve svižném tempu. Ve 4. dějství se mi zdálo, že sbor byl místy nepatrně pozadu.
Jak jsem psala v úvodu - inscenace je už přece jen staršího data. Základem pro všechna dějství je šikmá plocha představující ulice Sevilly, hospodu a tábořiště pašeráků nebo hory. Ničím scénicky nevybočuje z klasického pojetí, nevím do jaké míry je šikmina "oblíbená" u zpěváků, pokud se na ní musejí často pohybovat. Typickou barvou je žlutá. Možná by neškodilo více propracované choreografie a asi i "pompy" v úvodu 4. dějství.
Pokud bylo cílem vidět jedno z nejlepších obsazení jaké můžou dnešní světové scény nabídnout a užít si to, můžu říct, že byl v tomto směru splněn.
Georges Bizet: Carmen
Bayerische Staatsoper 12.6.2010
Osoby a obsazení:
Carmen ............................... Elina Garanča
Don José ............................. Jonas Kaufmann
Micaela ............................... Genia Kuhmeier
Escamillo ........................... Gábor Bretz
Zuniga ............................... Christian Van Horn
Moralés ............................. Nikolay Borchev
Dancairo ............................ Christian Rieger
Remendado ...................... Kevin Conners
Frasquita .......................... Lana Kos
Mercédes .......................... Anaik Morel
Lillas Pastia ...................... Manfred Ultsch
Bayerisches Staatorchester, dirigent Karel Mark Chichon
Režie (nastudování): Lina Wertmuller
Elina Garanča podává výklad Carmen svým osobitým způsobem, má v sobě ženskou rafinovanost a koketerii postupně dávkované v tu správnou chvíli, její Carmen dokonale používá ženskou intuici. Je si vědoma nezvratnosti osudu, tak jak je nekompromisní k okolí, je nakonec i sama k sobě. Hlas Eliny Garanči je radost poslouchat, technicky je naprosto dokonalá a jistá, tóny plynou samozřejmě, přirozeně.
Don José - Jonas Kaufmann. Nevím o lepším Donu José, kterého by současné světové scény měly. V této inscenaci mě opět přesvědčil, že jeho fenomenální výkon v ROH z roku 2006 (r. F. Zambello) zaznamenaný firmou DECCA na DVD a nedávno také promítaný v kinech, rozhodně nebyl náhoda. Svou roli si dokonale užíval, Le fleur bylo nádherně zazpívané, se skvělou dynamikou. Finální scéna Carmen - José byla velice silná, podaná tak, že přestože víte jak to dopadne, tak vše sledujete se zatajeným dechem. Prosby, zoufalství, šílenství , ovšem taky chlad, odstup a smíření s osudem, to všechno bylo namícháno tak, aby si to divák užil.
Vztah Carmen - José zde byl pojat pro mě asi nejlepším přijatelným způsobem: Carmen a José jsou postaveni na "rovnoprávnější" úroveň. Inscenátoři připustí, že Carmen přece jen José musel něčím imponovat, okouzlit a že z něj chvílemi měla obavy (nebo možná pociťovala právě nezvratnost osudu ve vztahu k němu) a on si zase od ní ne úplně vše nechal líbit. Neslučitelnost jejich povah a vzájemné trápení se nakonec končí vraždou. Jsem ráda, že se zde inscenátoři vyhnuli vzorci, kde se José od okamžiku kdy potká Carmen, stává postavou prakticky skoro nemyslící a nesvéprávnou a v podstatě je jen ponižovanou loutkou v jejích rukou.Další radostí pro mne bylo opět vidět a slyšet Micaelu zcela dle svých představ. Zasloužila se o to Genia Kuhmeier. Navazuje na ty nejlepší Micaely z let minulých svým nádherným lyrickým sopránem a vroucností a naléhavostí svého projevu. Micaela není velká role, je však velmi podstatná a duet s Josém v prvním dějství a árie v 3. dějství patřily k vrcholům inscenace.
Onemocnělého Ildebranda D'arcangela zastoupil Gábor Bretz. S rolí si technicky poradil velmi dobře, pěvecká úskalí zvládl, ale chyběl mi tam větší temperament, přece jen byl statičtější.
Dirigent Karel Mark Chichon vedl orchestr ve svižném tempu. Ve 4. dějství se mi zdálo, že sbor byl místy nepatrně pozadu.Jak jsem psala v úvodu - inscenace je už přece jen staršího data. Základem pro všechna dějství je šikmá plocha představující ulice Sevilly, hospodu a tábořiště pašeráků nebo hory. Ničím scénicky nevybočuje z klasického pojetí, nevím do jaké míry je šikmina "oblíbená" u zpěváků, pokud se na ní musejí často pohybovat. Typickou barvou je žlutá. Možná by neškodilo více propracované choreografie a asi i "pompy" v úvodu 4. dějství.
Pokud bylo cílem vidět jedno z nejlepších obsazení jaké můžou dnešní světové scény nabídnout a užít si to, můžu říct, že byl v tomto směru splněn.
Georges Bizet: Carmen
Bayerische Staatsoper 12.6.2010
Osoby a obsazení:
Carmen ............................... Elina Garanča
Don José ............................. Jonas Kaufmann
Micaela ............................... Genia Kuhmeier
Escamillo ........................... Gábor Bretz
Zuniga ............................... Christian Van Horn
Moralés ............................. Nikolay Borchev
Dancairo ............................ Christian Rieger
Remendado ...................... Kevin Conners
Frasquita .......................... Lana Kos
Mercédes .......................... Anaik Morel
Lillas Pastia ...................... Manfred Ultsch
Bayerisches Staatorchester, dirigent Karel Mark Chichon
Režie (nastudování): Lina Wertmuller
