KRÁSNÉ HLASY - 14. část Ludmila Červinková

Další z vynikajících sopranistek Národního divadla Ludmila Červinková se narodila 29. dubna 1908 v Praze. Doménou pěvkyně byly role mladodramatického a dramatického oboru.

Zpěvu se učila nejprve soukromě, ve studiu pokračovala na konzervatoři, kterou ukončila roku 1934.Po ukončení konzervatoře - téhož roku - byla přijata do souboru olomoucké opery. První operní postavou, kterou zde vytvořila, byla Smetanova Mařenka. V Olomouci Ludmila Červinková zpívala skoro všechny smetanovské postavy svého oboru včetně Libuše (poprvé v roce 1939). Z Dvořákových oper nastudovala titulní Rusalku, ale i Cizí kněžnu, Armidu, Julii v Jakobínu, Kněžnu v Čertu a Káče a Lidunku v Králi a uhlíři. Z dalších českých oper jmenuji Janáčkovu Jenůfu, Foersterovu Evu nebo Fibichovu Šárku a Hedy. Neméně různorodý byl i repertoár zahraniční - Leonora v Beethovenově Fideliu, Micaela v Bizetově Carmen, verdiovské role Aida a Desdemona v Otellovi, Pucciniho Manon Lescaut, Mimi v Bohémě, Donna Anna, Pamina a Hraběnka v operách Mozartových. V Olomouci se profesně setkala se svými pozdějšími kolegy v Národním divadle - Beno Blachutem a Eduardem Hakenem.

Angažmá na této scéně trvalo šest let. Poté v letech 1940-42 přijala angažmá v Ostravě. Zde si repertoár rozšířila např. o Pucciniho Toscu, Miladu v Smetanově Daliborovi nebo Lišáka z Příhod Lišky Bystroušky.Po úspěšných předchozích pohostinských vystoupeních bylo pěvkyni v roce 1942 Václavem Talichem nabídnuto angažmá v Národním divadle. Prvním představením jako členky Národního divadla byla Milada v Smetanově Daliborovi. Za války zde mj. Ludmila Červinková ztvárnia bez alternace Toscu, Foersterovu Evu a Dvořákovu Rusalku. Zmínit je ještě třeba Sentu ve Wagnerově Bludném Holanďanovi nebo Amelii ve Verdiho Maškarním plesu.

Po válce nesměla chybět v premiérové inscenaci Libuše jako neméně důležitá dramatická Krasava. Další premiérovou inscenací byl Verdiho Don Carlos - na sklonku roku 1946 zpívala Alžbětu.V roce 1947 byla v režii Hanuše Theina a v hudebním nastudování Václava Talicha uvedena památná inscenace Káti Kabanové právě v titulní roli s Ludmilou Červinkovou. Ostatně i další role byly prvotřídně obsazeny (Krásová, Blachut, Masák, Gleich, Štěpánová). Káťu si v premiérovém obsazení zopakovala ještě o 10 let později.

Od roku 1954 zpívala v Národním divadle kromě Marie Podvalové titulní Libuši (v podání L.Č. existuje i rozhlasová nahrávka této role).
Na konci 50. a počátkem 60. let se Ludmila Červinková přehrála do rolí charakterních - Ludmila v Prodané nevěstě, Matka v Prokofjevově Příběhu opravdového člověka, Larina v Čajkovského Evženu Oněginovi.
Ludmila Červinková měla nádherný sametový hlas, s průraznými výškami a její projev se vyznačoval kultivovaností a vzornou dikcí.
V současné době se můžeme těšit z několika kompletních nahrávek s jejími kreacemi a všechny patří do zlatého fondu - Dvořákova Rusalka Smetanova Hubička (Vendulka) - firma Supraphon, Smetanova Libuše (Krasava) - Český rozhlas, Smetanova Prodaná nevěsta (Mařenka) - Multisonic.
14. září uplyne 30 let, co nás tato pěvkyně opustila.