Jak už jsme avizovali na našem portále minulý měsíc, 18. února 2012 hostoval zcela mimořádně v Národním divadle moravskoslezském v roli Romea americký tenorista Charles Castronovo. Ostravští diváci měli jedinečnou příležitost vidět a hlavně slyšet jednoho z nejlepších mladých tenoristů dnešní doby.
Operní víkend se světovými hvězdami začal v Ostravě již v pátek večer. Na programu byla Janáčkova opera Její pastorkyňa s Evou Urbanovou v roli Kostelničky. Vynikající výkony orchestru, pěvců a především sboru odměnilo publikum dlouhotrvajícím potleskem ve stoje. To hlavní ale operní příznivce čekalo až v sobotu večer.
Příběh Romea a Julie je nadčasový, proto se
dá lehce inscenovat v jakékoli době, na jakémkoli místě na světě. Ostravská
verze nás zavádí skoro do současnosti, kde muži v kožených bundách a
sportovním oblečení mohou působit možná drsně a odvážně, mají ale srdce na
pravých místech.
Modernější a velice vkusné režijní pojetí Petera Gábora upoutalo nejednoho diváka již při premiéře, která se konala v polovině
prosince 2011. Zaujal mne především skleněný box, který sloužil
jednak jako slavný to balkon, následně i jako ložnice novomanželů. Byl
pro tuto inscenaci navržen velice krásně a prakticky. Podle potřeb a sledu děje
se střídavě vysouval do prostoru, v některých scénách stál přímo na jevišti.
Kateřina Kněžíková byla rozvernou
Julií, která si nenechala jen tak něco líbit. Její jemný a sametový přednes
árie "Je veux vivre" přesvědčil diváky již v začátku představení, že roli zpívá celým srdcem. I přesto, že nedisponuje velkým hlasem, dokázala především árií v posledním jednání upoutat hereckým výkonem.
V loňském roce mi pan Charles Castronovo v
rozhovoru prozradil, že jeho velkou láskou je právě francouzský repertoár.
Pro svůj debut v České republice
si tedy nemohl vybrat lepší roli. Elegantní herecký
projev, překrásný tmavě zabarvený tenor, mladistvý až klukovský vzhled. To
vše dovedl zúročit v jediné roli, v jediném představení. Diváci si jej okamžitě
zamilovali. Není se čemu divit.
Aleš Jenis je stálicí ostravské opery. Měla
jsem možnosti jej slyšet již jako Alberta v Massenetově opeře Werther. Skvělou
francouzštinou se předvedl i jako Mercucio, který tvořil s Romeem dokonalý a
nerozlučný tým.
Milým překvapením byl pro mne Tybalt Josefa Moravce. Sólistka Národního divadla moravskoslezského Marianna Pillárová sklidila po právu obrovský potlesk za roli šibalského klučiny Stéphana.
Orchestr řídil Tomáš Brauner, který je také podepsán pod hudebním nastudováním díla. Opět moc chválím především herecký výkon operního sboru, který je podle mého názoru jedním z nejlepších v Čechách.
