Včerejší koncert Bryna Terfela v Obecním domě přinesl nejedno překvapení...
Terfel si získal publikum hned při první árii z opery Nápoj lásky. Na pódium si donesl láhev piva a otvírák. Během árie údajný “nápoj lásky“ otevřel a celý vypil. Jakoby byl odjakživa „Čechem jak poleno“!! Po dvou áriích z oper Richarda Wagnera následovala první skladba z alba Bad Boys - to kontrétně Moritat von Mackie Messer z Třígrošové opery, pro kterou si opět vtipně přinesl “vražedné náčiní” v podobě ostrého nože.
Bez Verdiho Falstaffa si dramaturgický program koncertu Bryna Terfela ani nedovedu představit. Falstaff patří k jeho stálému repertoáru a nebylo tomu jinak ani v Praze. Humornou árii z prvního dějství pojal skutečně s nadsázkou. Škoda jen, že mu přitom chyběl Falstafův velkolepý břich...
Po přestávce následovalo odlehčení od operního repertoáru. I když ne tak zcela. Terfel je velkým příznivcem hudby George Gershwina (lednový měsíc je na portále www.stardustmelodies.cz věnovám právě hudbě a odkazu tohoto skladatele). Árie z opery Porgy a Bess It Ain’t Necessarily So ale bohužel bez sborového zpěvu nebyla to pravé ořechové.
Potěšilo mne, že do koncertu byla zařazena i Gershwinova Rhapsody in Blue pro klavír a orchestr. Tato skladba se v našich krajích interpretuje velice zřídka. To bohužel bylo znát také na koncentraci obecenstva, které se po prvních pěti minutách začalo nepříjemně vrtět a šustit s programy. Veliká škoda především pro ně. Klavírista Pavel Kašpar pojal skladbu velice klasicky. To bylo ale trošku i naškodu. Technicky velice zdařile zahrané, ale po emocionální stránce vyzněla Gershwinova skladba téměř naprázdno. Chybělo jazzové cítění a rytmus. Orchestr musím tentokrát velice pochválit. Hrál dynamicky a s úsměvem.
Bryn Terfel není pouze operním pěvcem. Během své kariéry natočil také několik velice úspěšných muzikálových alb. V druhé půli měli posluchači možnost slyšet klasické skladby z muzikálu Les Miserables, South Pacific a Man of la Mancha, které si sám pěvec vždy velice vkusně uvedl. Orchestr hrál ale příliš hlasitě, umělcův hlas nebyl dostatečně slyšet.
Po oficiálním programu zazněly dva přídavky, árie z opery Don Giovanni a velšská píseň. Po skončení koncertu následovala již tradiční autogramiáda a setkání s umělcem, který byl i po tak náročném programu velice milý a se všemi přítomnými se s chutí bavil a fotografoval.
