Tento čtvrtek byla v Ostravě na pořadu druhá operní premiéru sezony - Janáčkova Káta Kabanová ve skutečně hvězdném obsazení. Po Šárce, Její pastorkyni, veleúspěšném polo-koncertním provedení Věci Makropulos, je Káta Kabanová čtvrtým skladatelovým titulem, který byl za posledních několik let v Ostravě uveden.
V Ostravě nevsadili pouze na kvalitní obsazení. Troufám si říci, že diváky uchvátilo hlavně režijní pojetí a scénografie, které svým spojením odkrývají temnou realitu společnosti. Scéna velice vkusně vykresluje vnitřní i vnější prostranství bez jakýchkoliv bariér či konkrétní hranice. Jednoduché tmavé schodiště, venkovní lampa s lavičkou, kuchyňský stůl a tři židle připevněné k podlaze (jevišti) navozují atmosféru naprosté beznaděje. Světelné efekty umocňují dramatický příběh i samotnou hudební linii operního díla.
Morenike Fadayomi (Káťa Kabanová)
Hlavní roli Káti si zazpívala Morenike Fadayomi, kterou v minulosti mohli ostravští diváci vidět a slyšet jako Abigaille v opeře Nabucco. Pro tuto půvabnou dámu není role prvním výletem do Janáčkových oper. V češtině zpívala mimo jiné titulní postavu v opeře Věc Makropulos. Naprosto bravurní češtinu předvedla též v Ostravě. Dalším zahraničním hostem byla americká legendární sopranistka Nadine Secunde, která si poprvé ve své kariéře zazpívala v češtině zlou Kabanichu. Zaujala výbornou výslovností i hereckým projevem - zlá a nekompromisní matka, která nenávidí Káťu a pohrdá všemi kolem.
Morenike Fadayomi (Káťa Kabanová) a Gianluca Zampieri (Boris
Grigorjevič)
Martin Gurbal'
(Dikoj) a Nadine
Secunde (Kabanicha)
Úspěch operního díla nezávisí jen na věhlasném obsazení, ale na správném obsazení rolí. To potvrdil například Richard Samek v roli mladého a rozverného Kudrjáše, stálý host ostravské opery Gianluca Zampieri v roli nestálého a zbabělého Borise a janáčkovský specialista Jan Vacík jako ušlápnutý Tichon, který sám neví, co chce a jak toho má dosáhnout.
Orchestr v čele s hudebním ředitelem opery Robertem Jindrou odvedl výbornou práci. Janáček je v Ostravě ostatně doma. O tom svědčí pravidelné uvádění skladatelových děl, které ostravské publikum vždy vítá s otevřenou náručí. Jedinou vadou na kráse ostravské inscenace jsou chybějící české titulky.
