Stálá členka souboru opery NDM v Ostravě, host Národního divadla v Praze a pravidelný host českých operních scén sopranistka Jana Šrejma Kačírková patří k nejvýraznějším a nejobsazovanějším osobnostem naší mladé operní generace a my s ní přinášíme následující rozhovor.
Byl nějaký zásadní zlom ve Vašem životě, který rozhodl, že jste se vydala právě na operní dráhu a ne třeba na jiný obor?
Vždycky jsem chtěla zpívat a asi jako každá holčička jsem si představovala, že chci být princezna nebo zpěvačka. Když rodiče pochopili, že mě asi nepřestane bavit zpívat populární písničky a muzikály, rozhodli, že se nejdříve naučím zpívat klasickou cestou, a pak se rozhodnu, co dál. Opera mě na konzervatoři tak zaujala, že už jsem u ní zůstala.
Díky angažmá a hostování na našich předních operních scénách jste měla možnost nastudovat rozmanitý repertoár: od stěžejních mozartovských rolí, italského belcanta i verismu, verdiovských rolí, francouzského romantismu až k opeře 20. století. A samozřejmě český repertoár, který zatím není velký, ale bude se, doufám (s ohledem na kvalitu Vaší interpretace), rozšiřovat. Jaký je vůbec Váš vztah k české operní hudbě a kterou roli v české opeře byste chtěla nastudovat ?
Musím říci, že český repertoár je pro mě - z hlasového hlediska - ten nejnáročnější. Už sama čeština coby jazyk mi nejde příliš sama do hlasu, musím se hodně hlídat, abych si neublížila. Nicméně v českém repertoáru mám již za sebou roli Jitky (Dalibor), Terinky (Jakobín), Karolky (Její pastorkyňa) a nově roli Mařenky (Prodaná nevěsta). Mám k českým rolím vztah zejména po herecké stránce (měla jsem navíc štěstí na tradiční krásné inscenace), po té pěvecké se teprve oťukávám a doufám, že jednou to bude pro mě to pravé.
Chtěla bych si zazpívat roli Karolíny ve Dvou vdovách a Rusalku. Čas ukáže, jestli se mi to někdy splní.
Posunulo se nějak vnímání Vašich postav - je nějaká role, kterou byste chtěla zpívat třeba znova, protože máte pocit, že jste už v životě někde jinde a dala byste jí ze sebe víc?
Každé další představení v rolích, ve kterých vystupuji je pro mě nové a něčím "objevné". Člověk jde na jeviště pokaždé v jiném rozpoložení, s jinou náladou, a proto stejné situace vždy vnímá trochu jinak. Mění se mi pohled na role spíše z hlasového hlediska, některé role už nejsou pro mne tak snadné jako dřív a naopak. Nejnověji se těším na nové nastudování role Markétky v Gounodově Faustovi. K této roli se vracím po letech, moc se na ni těším a jsem zvědavá, jak mi hlasově "sedne".
V příštím roce Vás čeká v NDM titulní postava Anny Boleny. Je to velký úkol, velká postava, pro Vás velká výzva. O Anně bylo napsáno mnoho knih, natočeno spoustu filmů, toto období v poslední době zažívá boom. Jak Vy osobně vnímáte tuto ženu?
Ano, moc se na tento nelehký úkol v podobě Anny Boleny těším. Shlédla jsem několik filmů, koupila jsem si i knihu, ke které jsem se ještě nedostala, ale ještě je čas. Jiný výklad je historický a jinak (trochu lichotivěji) je popsána postava Anny Boleny v Donizettiho opeře v libretu Felice Romaniho. Sama jsem zvědavá, jak mou postavu a celou operu pojme režisér, na jehož pohledu bude hodně záležet a od něj se bude odvíjet zároveň můj pohled na tuto krásnou roli.
O prázdninách vystupujete v divadlech pod širým nebem (letos to byla Kutná Hora a otáčivé hlediště v Českém Krumlově). Je to pro vás spíš relax nebo adrenalin? A čím jsou tato představení pro vás neopakovatelná?
Letní festivaly jsou pro mě osvěžením. Sice jsou většinou náročnější na soustředění a souhru s orchestrem, ale jsou to neopakovatelné chvíle. My i publikum zažíváme něco neobvyklého a já cítím to napětí a vděčnost z publika, které se přenáší na jeviště a ta energie, která nás žene, je nabíjející. Potom je mi moc líto, když se nevyvede počasí a prška nás vyžene z jeviště...
Jaký je Váš vztah k písňovému repertoáru - chystáte něco?
Písňové tvorbě se bohužel moc nevěnuji, protože nestíhám studovat nové role, natož písně. Je mi to líto, protože bych si ráda zazpívala například Straussovy písně, jeho Vier letzte lieder jsou moje oblíbené. Já nejsem bohužel typ, který se učí tzv. "do šuplíku", takže dokud není termín, není na to kdy...
Samozřejmě je předčasné předvídat vývoj hlasu nadlouho dopředu - přesto už dneska zpíváte dramatičtější role. Jaké máte repertoárové vyhlídky zhruba 2-3 roky dopředu?
Vůbec nechci a ani bych neuměla odhadovat, kam se můj hlas bude chtít ubírat. Moje paní profesorka slyší již od počátku v mém hlasu tzv. "dramatický nerv" a ráda by mě slyšela v rolích jako je Jenůfa, ale na to je ještě čas. Pokud k tomu někdy dojde, ráda bych, aby to bylo v ten pravý čas. Jsem spokojená s tím, jaké role zpívám, zpívá se mi dobře a to je, myslím, důležité. Když se to změní, pak to budu řešit.
Děkuji za rozhovor a přeji šťastnou ruku nejen při výběru rolí.
