Thomas Hall: "Pevně doufám, že si v budoucnu zazpívám také Wotana."

Americký barytonista Thomas Hall zpívá převážně na německých operních scénách. Při mé nedávné návštěvě Varšavy jsem jej měla možnost slyšet v roli Telramunda ve Wagnerově opeře Lohengrin. Pan Hall byl velice laskav a odpověděl na několik otázek týkající se jeho kariéry a budoucích operních plánů.

Mohl byste nám prozradit něco více o vašich pěveckých začátcích? Začínal jste jako profesionální hráč na lesní roh. Domníváte se, že Vám hraní na hudební nástroj pomohlo v pozdějším studiu zpěvu a pěvecké techniky?

Ano, myslím, že období, ve kterém jsem se plně věnoval hraní na lesní roh, mi moc pomohlo. Dalo mi to dobré základy pro čtení not, poslech hudby a také v neposlední řadě asi jednu z nejdůležitější věcí v kariéře operního pěvce. Dobrou dechovou techniku.

Máte ve svém repertoáru některé písňové cykly? Vím, že jste interpretoval některá oratoria například Brahmsovo Requiem nebo barytonový part v první symfonii Vaughana Williamse...

Protože jsem nenavštěvoval pěveckou konzervatoř, nikdy jsem bohužel s písněmi moc zkušeností neměl. Moc rád zpívám například Beethovenovu devátou symfonii nebo již zmíněného Brahmse. V této chvíli se ale soustředím především na operní role. Doufám ale, že do budoucna budu mít příležitost si zazpívat další nový repertoár. Třeba i písně.

Letos v dubnu jste ztvárnil roli Telramunda ve Wagnerově opeře Lohengrin ve Varšavě. Většina umělců, které jsem osobně slyšela, interpretuje tuto postavu jakou zlou, slabou - naprosto pod vlivem Ortrudy. Telramund i přesto slouží králi a je přesvědčen, že vždy dělá tu správnou věc. Váš Telramund byl jiný. Byl více lidský, skutečný. Kdo je tedy podle vás tento muž?

Oba dva režiséři, se kterými jsem na této inscenaci spolupracoval, měli zájem o to, aby Telramund byl skutečný člověk. To byla skvělá příležitost, jak ukázat i některé z dobrých stránek, které na jevišti většinou diváci nemají šanci vidět. Já jej vidím jako člověka, který se snaží dělat správné skutky. Vždy hovoří o tom, v co věří. I přesto, že je velice silný a nebojácný, je i tak ovládán svou manželkou Ortrudou. V druhém jednání je vidět jeho lidská tvář, protože zjišťuje, že je s jeho životem a vírou v něj je konec. Je také jasně vidět, jak je k ženě připoután, až už po fyzické sexuální stránce nebo nebo z dobré vůle a poslušnosti, kterou ona využívá.

Thomas Hall v roli Telramunda; Savonlinna Opera Festival 2013

 Credit: Timo Seppäläinen, Itä-Savo

Která z Vašich rolí je Vám nejbližší? 

Postava, kterou jsem doposud zpíval asi nejvíce, je titulní role v opeře Richarda Wagnera Bludný Holanďan. Hlasově mi naprosto sedí. A protože jsem se již podílel na několika zajímavých operních produkcích po celém světě, cítím se v roli velice dobře a pokaždé se mi zdá, že objevuji něco nového, doposud nepoznaného. Víte, on není typická lidská postava, může být ztvárněn různě – záleží vždy na režisérově vizi. Je tedy zajímavé tento charakter poznat do detailů, ať už jej chápe divák jako nadpřirozenou postavu nebo jako skutečného člověka.

Existují pro vás nějaké další pěvecké výzvy či nadstandardní úkoly, když pěvecky studujete a následně se připravujete na některou z německých dramatických postav ve srovnání například s charaktery z italského či francouzského repertoáru? Vím, že jste v minulosti zpíval například Gerarda v opeře Andrea Chenier, Iaga či Escamillia...

Jediná neněmecká role, kterou jsem za posledních pár let zpíval, byl Scarpia (audio ukázka Te Deum ZDE k poslechu). Ten se postavám z Wagnerových oper dost podobá. Zpíváte totiž mnoho dlouhých frází přes velice dramatické pasáže orchestru. Jazyk je pro mne osobně asi největším úskalím. Italské role obecně vyžadují hodně legatového zpívání, italské souhlásky jsou ve většině případů velice měkké. Německý jazyk má velice striktní dikci a velice tvrdé souhlásky, které vyžadují velké množství energie, opory a dobré dýchání.

 

Thomas Hall jako Jochanaan; Norská národní opera

Před časem jste zpíval také v Národní opeře v Oslu. Sám jste mi již ve Varšavě prozradil, že Jochanaan je jedna z vašich oblíbených postav. Jaké byla tedy operní produkce Salome a jak se vám spolupracovalo s panem dirigentem Johnem Fiorem, který také často a rád diriguje v České republice.

Operní produkce se nesla ve velice netradičním duchu. Režisér opery Stefan Herheim měl jasné představy o vztazích mezi jednotlivými charaktery, poukazoval na rozdíly mezi ženami a muži v obecné rovině. Celá inscenace byla velice zajímavá a to nejen po stránce hudebního nastudování maestra Johna Fioreho. Vzájemná tvůrčí práce všech umělců přinesla své ovoce. John je úžasný dirigent, se kterým se moc dobře spolupracovalo. A to nejen proto, že  znal do detailů kompletní dílo, ale především proto, že umí pracovat se zpěváky a rozumí jim.

Dramaturgie většiny amerických operních institucí se podstatně liší od plánů evropských operních domů. V USA se často uvádí nové opery, světové premiéry; a mnohokrát se jedná o velice zajímavé operní počiny. Sama jsem jich během svého dvouletého pobytu ve Spojených státech viděla hned několik. V Evropě je uvádění světových premiér tak trošku raritou. Proč si myslíte, že je tomu tak a co je podle vás důvodem?
Já se osobně domnívám, že operní domy v USA mají jiný systém a postoj k novým dílům než evropské operní instituce. Snaží se udržet operu zajímavou a relevantní pro dnešního diváka. Evropské operní domy uvádějí starší a většinou známá operní tituly v nových a leckdy moderních produkcích. Americké operní domy se na druhou stranu snaží uvádět nová operní díla. Samozřejmě, že se ve Spojených státech uvádí často i klasické operní tituly. Ano, z velké části se dnes v USA vynakládají finance, úsilí a čas do nových operních titulů.

Existuje nějaká role, kterou byste rád zařadil v budoucnu do svého repertoáru? Možná i některou z českých rolí?

Ano, pevně doufám, že si v budoucnu zazpívám Wotana. Bohužel českou operní tvorbu až tak dopodrobna neznám, ale jistě bych si v Čechách jednou rád také zazpíval.

Jaké máte pracovní plány do budoucna? 

Domnívám se, že v této branži neexistuje žádný definitivní plán. Doufám jen v to, že budu moci zpívat role, které mám v tuto chvíli v repertoáru a že si několik nových do repertoáru také zařadím. Často pracuji a zpívám v Evropě. Pravdou je, že bych si rád zazpíval více také ve Spojených státech…

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Can you please tell us more about your beginning as a singer? (You were formerly french horn player. Do you feel that playing an instrument professionally was an advantage for you prior to your singing career?)

I do think that my time as a horn player definitely helped my musicianship. It gave me a good musical foundation, including reading skills and ear training, as well some aspects of connection to the breath that can be used in singing.

Do you have any song cycles in you repertoire? How do you feel about interpreting songs and other vocal pieces like Brahms’s German Requiem or Vaughan Williams’ A Sea Symphony which I love myself very much…

Since I didn’t study at a conservatory, I unfortunately don’t have much experience with the art song literature. I love doing concert works such as the Brahms and Beethoven 9, but at this point I’m mainly getting work in opera. I do hope to have the opportunity to perform more of the concert repertoire in the future.

Thomas Hall as Scarpia

In April I heard your wonderful Telramund in Warsaw. Most of Telramunds I have seen and heard are very bad guys, a little weak in a way but always determined to serve the King and do only what’s right. Your Telramund was different. Yours was more human and very real. If you think of it there are not just good or just bad people in the world… Who is Telramund to you?

Both of the stage directors that I’ve worked with in Lohengrin productions have wanted Telramund to be seen as a real person. So that has allowed me to try to make the character not quite as one dimensional as he can sometimes be. I see him as someone who is doing what he thinks is right, and saying what he believes to be true, and even though he sees himself as very powerful, he is manipulated by his wife Ortrud. In act 2 he really shows his human side because his life as he’s known it is essentially over. We also see how he is so attached to and controlled by Ortrud, whether it’s because of sexual attraction for her, or just a willingness to be dominated by her.

Which of the Wagner characters you sing is your favorite and why?

The Wagner role that I’ve performed the most so far is the Hollaender. So I’m very comfortable with that role vocally, and having done several different productions now, I feel like I’m getting to know the character as well. Since he is not really a truly human character, he can be portrayed in many different ways, depending on the particular director’s vision. So it’s interesting to explore those differences. Whether he is seen mainly as a supernatural character or as a real human being.

Are there any additional challenges in singing a Wagner role compared to let’s say Italian and French repertoire like Gerard in Andrea Chenier, Iago in Otello or Escamillo in Carmen?

The only non-German role that I’ve done recently was Scarpia in Tosca (Te Deum audio clip). There are similarities to Wagner in that role, in that you have many long sustained phrases over heavy orchestration. The language though is probably the main challenge. Italian roles in general require very legato lines and Italian consonants are for the most part fairly soft. Whereas German diction requires very hard consonants which takes a great deal of energy, support, and air. So there is an adjustment when singing in German so that you can sing with clear diction while keeping your voice in the proper position.

Recently you have sung Jochanaan in Salome at the Norwegian National Opera in Oslo. How was the production like and how did you enjoy working with maestro John Fiore who has also conducted a couple of operas at National Theatre in Prague...

The staging of the opera was very non-traditional, and was not set specifically in the biblical setting or time period. The stage director, Stefan Herheim, had many specific ideas about relationships between the various characters, and showing different types of relationships between men and women in general. It was also nice that the music was of central focus not only of Maestro Fiore as the conductor, but also of the stage director. There was great collaboration on that production. John was wonderful to work with, not only because he really knew every nuance of the score, but also because he knows how to work well with singers.

Most of the US opera houses repertoire seems quite different from the dramaturgy plans of European opera houses. In the USA houses often stage new operas, world premieres; often very interesting new pieces. I have seen a couple of great world premieres myself - in Chicago, Houston and San Francisco. In Europe new operas are very rare. Why do you think is that and what might be the reason for it?

I think that maybe the US and European houses just have different approaches to trying to keep opera as an art form relevant to today. It seems that in general the European theaters try to produce existing pieces in new and innovative ways, while in the US they try to do new works to keep the medium fresh. Although there are many updated productions of standard operas that are performed in the states, the real cutting edge work seems to go into new pieces.

Any specific roles you would like to add in your repertoire? Perhaps any Czech roles…

I definitely hope to do Wotan in the near future. Unfortunately, I’m not very familiar with the Czech repertoire, but I would love to have the opportunity to perform a Czech role.

What are your plans for the future?

You can never really make definite plans in this business, but I just hope to continue performing the roles that are currently in my repertoire and to keeping adding to that list. Although I really enjoy working in Europe, I would like to have more opportunities to perform in the US as well.