středa 20. února 2013

Dvořákovy Cigánské melodie sklidily ve Vídni nadšené ovace

Zřejmě jen ve Vídni může člověk zažít něco podobného - zhruba třicetičlenný orchestr hrající celý večer bravurně bez dirigenta, bez jediné chybičky nebo vybočení z tempa, a navíc až s nakažlivou radostí z hudby. Hlavou se vám honí myšlenky, že těch třicet muzikantů hraje v tak dokonalé souhře, jakoby to bylo třeba jen smyčcové kvarteto, a k čemu tedy vlastně je potřeba dirigent, když lze takovou úžasnou hudbu provozovat i bez něj?
Wiener Virtuosen

Řeč je zde ovšem o předních členech Vídeňské filharmonie, jednom z nejlepších světových orchestrů, kteří vytvořili menší " komorní" soubor pod názvem Wiener Virtuosen. Jeho výhodou je flexibilita obsazení - základem je smyčcový a dechový kvintet, který je podle druhu repertoáru možno rozšířit nebo zmenšit. A ten, kdo někdy zažil třeba jen v televizním přenose novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, kde také orchestr chvílemi hraje sám bez dirigenta, jistě chápe, o čem mluvím.

V neděli večer přednesli Wiener Virtuosen velmi zajímavý a pestrý program, který se skládal ze dvou orchestrálních kusů a dvou písňových cyklů v podání Thomase Hampsona. V první části to byla skladba Richarda Wagnera " Siegfried-Idylls", kterou autor složil pro svoji partnerku Cosimu po narození jejich prvního syna Siegfrieda. A protože v té době pracoval i na opeře Siegfried, obsahuje skladba mnohé hudební motivy, připomínající tuto operu.

Thomas Hampson


Následoval Mahlerův cyklus " Kindertotenlieder". Thomasi Hampsonovi může v přednesu písní jen málokdo konkurovat a i když jsem Kindertotenlieder slyšela v jeho podání již vícekrát, jak s klavírním, tak i s orchestrálním doprovodem, nikdy ještě nebyl prožitek tak hluboký. Bylo to jistě i tím, že právě takto obsazený komornější orchestr se blíží Mahlerově představě o „ komornějším“ zvuku orchestru. Hampson písně sám se souborem nastudoval podle originální Mahlerovy partitury a dbal přitom i na ty nejmenší autorovy poznámky.

Wiener Virtuosen

Druhou část koncertu zahájila půvabná Symfonie č. 1 C-Dur George Bizeta, kterou autor složil ve svých teprve 17 letech během studia na pařížské konzervatoři. Za skladatelova života nebyla nikdy uvedena, její rukopis byl teprve v r. 1935 objeven a archivu konzervatoře, skladba byla vydána tiskem a ve stejném roce i poprvé uvedena. Úchvatná je zejména druhá věta, které dominuje exoticky zabarvená melodie pro hoboj.
Následovaly Cikánské písně Antonína Dvořáka, přednesené v původní německé verzi. Vůbec poprvé v historii zazněly s orchestrálním doprovodem, jehož autorkou je nadaná česká skladatelka Sylvie Bodorová, a jehož vznik inicioval Thomas Hampson. Autorka velmi zdařile zachytila charakteristiku Dvořákovy hudby, zároveň dokázala rozeznět orchestr do velmi zvukomalebných hudebních obrazů, evokujících přírodu, a zdůraznila cikánský charakter hudby. Výsledek byl strhující a vyvolal i u velmi náročného a možno říci „ zhýčkané“ vídeňského publika tak bouřlivé ovace, že Thomas Hampson zopakoval píseň „ Struna naladěna“ ještě jednou jako přídavek.


Thomas Hampson, Sylvie Bodorová

Musikverein Wien, 17.2.23013
Wiener Virtuosen
Thomas Hampson – Baryton







úterý 12. února 2013

Britten 100: Peter Grimes at Deutsche Oper

In 2013, most of opera companies, symphony halls and music centers celebrate Benjamin Britten Centennial. Deutsche Oper in Berlin is no exception. The opera company celebrated 100 years of its existence in 2012; one hundred years of many wonderful opera productions, concert performances and memorable events. Last week, I was very fortunate to be able to come and see an interesting production of Britten's masterpiece. 




It's no secret that I am a great admirer of Britten's works. I did see my first Peter Grimes in London more than 10 years ago. I fell in love with the story, with the dark characters (I don't think Grimes has the only dark personality there) and most of all with the music that says it all. Since then, I have bought many DVD and CD recordings of the work.
Last year, I was lucky to meet and spend really nice time with Christopher Ventris. He told me wonderful stories about his various opera characters, love for music and theatre. He also spoke about Peter Grimes, the dream role of every English dramatic tenor. The interview is available on this link (English original text is below Czech translation).




This production shows the ultimate view on Grimes, a man who is unfortunately judged by the villagers. The tragedy and sadness can be seen in different shades of shadows and lights.
The brilliant cast includes Christopher Ventris (Peter Grimes), Michaela Kaune (Ellen Orford), Markus Brück (Balstrode), Rebecca de Pont Davies (Auntie) or Thomas Blondelle (Bob Boles). They all gave memorable performances. I was very impressed by Deutsche Oper Chorus that seemed to enjoyed every moment on stage. Donald Runnicles and the orchestra did a fantastic job. Maestro Runnicles is a renown and experienced conductor of Britten's works. 
Don't miss two other performances (February 13 and 15) of Britten's great work! You can find more information about this prodution and tickets on Deutsche Oper Berlin website.

Chorus and Orchestra of the Deutsche Oper Berlin 
Conductor: Donald Runnicles

Peter Grimes: Christopher Ventris
Ellen Orford: Michaela Kaune
Balstrode: Markus Brück
Auntie: Rebecca de Pont Davies 
1st niece: Hila Fahima
2nd niece: Kim-Lillian Strebel
Bob Boles: Thomas Blondelle
Swallow: Stephen Bronk
Mrs. Sedley: Dana Beth Miller
Pastor Adams: Clemens Bieber
Ned Keene: Simon Pauly
Hobson: Albert Pesendorfer