2018 International May Festival - Káťa Kabanová, Un ballo in maschera and Otello

It is the time of the year again when I found myself in a lovely city of Wiesbaden for a couple of opera adventures. This year it was an interesting mix of operas with tremendous emotions, love, death and revenge. Janaček’s Káťa Kabanová, Verdi’s Un ballo in maschera and a Gala performance of  Verdi's Otello.

Janaček’s Káťa Kabanová is an internationally known and loved opera which has been staged on many different levels, set in various times and cultures. This production is interestingly set in simple, dark and rather negative looking Russian’s housing estate where all main characters live. Wonderful and rather simple staging reflects the pain, hate and longing of each person who wishes to be anywhere else but not here.

The orchestra was playing with dramatic gusto; and was not afraid to show the vulnerability – that could be said especially about Káťa / Varvara duet. Being Czech native speaker, I was very impressed with Czech language diction, especially from Slovenian soprano Sabina Cvilak who sang the title role of Káťa and her evil mother-in-law portrayed here by legendary soprano Nadine Secunde who sang the same role with Czech opera company in Ostrava a few years ago.

Conductor Philipp Pointner
Production Matthew Wild 
Stage Designer Matthias Schaller, Susanne Füller 
Lighting Designer Ralf Baars 
Chorus Master Albert Horne

Kaťa Sabina Cvilak
Boris Mirko Roschkowski
Kabanicha Nadine Secunde
Tichon Aaron Cawley
Dikój Wolf Matthias Friedrich
Kudrjasch Joel Scott
Varvara Silvia Hauer
Kuligin Christian Balzer

------------------------------------------------------------------

The premiere of Un ballo in maschera on April 30 was the actual opening night of 2018 International May Festival. What an opening! Verdi’s masterpiece that premiered in 1959 in Rome was set in the 1920’s prohibition in the United States where everything was polished with gangster-like elegance and mystery. One must confess it felt rather more like a trip to some old-fashioned cinema with a poster of Carole Lombard on the main building in Act 1 than to an opera performance.

The most interesting twist of this production was Ulrica’s scene. We are used to seeing Ulrica as a witch or some uninteresting creature that lives in a dark forest where nobody wants to go to. Wiesbaden Ulrica was a glamorous singer in a night club - carefree but wise smart woman who knew exactly what she was doing.

The highlights of this production were wonderful costumes and great lighting. Adina Aaron who sang the role of Amelia approached the role with lyrical beauty, I would say her best Verdi roles are ahead of her; I look forward to hearing her in more Italian repertoire in general in the future. Arnold Rutkowski’s voice lacked the dramatic skills; I don’t believe that at the age of 39 one is ready to sing Riccardo to its full potential. Unfortunately, the part was not ideal for him; however there was wonderful chemistry between the main characters on stage.
On the other hand Vladislav Sulimsky’s Renato was torn between love for his wife and loyalty to his friend. I do hope to hear his beautiful legato and color in more roles like Attila or Posa in the future.

Conductor Patrick Lange
Director Beka Savić
Stage Designer Luis Carvalho
Costume Designer Selena Orb
Lighting Designer Andreas Frank
Chorus Master Albert Horne

 
Riccardo Arnold Rutkowski
Renato Vladislav Sulimsky
Amelia Adina Aaron
Ulrica Marie Nicole Lemieux
Oscar Gloria Rehm
Silvano Benjamin Russell
Tom Florian Kontschak
Samuel Young Doo Park

-----------------------------------------------------

First day of May belonged to a gala performance of Verdi's Otello. Giuseppe Verdi composed this masterpiece almost 30 years after Un ballo in maschera - with more mature and dramatic score that demands a lot from everyone involved in each production. The tragedy based on Shakespeare’s play with the libretto by Arrigo Boito premiered in February 1887 at Teatro alla Scala in Milan.

This rather unsophisticated and clever production allowed the audience to concentrate on characters and their relationships rather than on overdone staging details and costumes. The cast was mostly young and lively, especially wonderful and vulnerable Olesya Golovneva as Desdemona who seemed very passionate with big voice and energy that would break a mountain. I liked Aleksei Isaev’s tricky and evil Iago who didn’t stop at anything.

And yet, it was Gregory Kunde’s evening! American tenor who celebrated 40 years of his professional career has made Verdi's Otello his own. However, it was not always like that. Kunde who is known for his bel canto repertoire and later became one of Rossini specialists made the right choices at the right time for his voice. As he pointed out in our interview earlier on, he was able to make such repertoire transitions from bel canto to lighter and then more dramatic Verdi roles precisely because of the technique he’s used all those years.

Conductor Daniela Musca
Director Uwe Eric Laufenberg
Stage Designer Gisbert Jäkel
Costume Designer Jessica Karge
Lighting Designer Andreas Frank
Chorus Master Albert Horne
Youth Chorus Direction Dagmar Howe

Otello Gregory Kunde 
Desdemona Olesya Golovneva
Iago Aleksei Isaev
Cassio Aaron Cawley
Roderigo Joel Scott
Lodovico Young Doo Park
Emilia Silvia Hauer
Montano Alexander Knight

Lady Macbeth Mcenského újezdu – drásající i groteskní, mnohdy silně erotická a přitom nepopsatelně opojná, vše pohlcující Šostakovičova opera

Opera NDM každou sezónu uvádí premiéru jednoho významného díla v rámci řady Operní hity 20. století. Od roku 2011 byly uvedeny krom oper českých autorů (Leoš Janáček, Bohuslav Martinů) skvosty světové operní literatury: Cardillac Paula Hindemitha, Život prostopášníka Igora Stravinského, Ohnivý anděl Sergeje Prokofjeva a komorní opera Zneuctění Lukrécie Benjamina Brittena. V této sezóně se soubor opery rozhodl zařadit do repertoáru strhující dílo Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu.

Zásadní dílo operní literatury 20. století je „tragédií-satirou“ zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. Ztělesňuje ji Katěrina, frustrovaná a utlačovaná hospodyňka, která za sebou zanechává mrtvoly… „Její zločiny jsou podle Šostakoviče protestem proti běhu života, který je nucena žít – proti temné a dusivé atmosféře mezi ruským kupectvem. Jednání Katěriny je ovlivněné láskou k Sergejovi a divák se s ním může leckdy ztotožnit… Její osud i rozhodnutí ke spáchání sebevraždy utonutím v lecčems připomíná příběh Ostrovského Bouře
– Janáčkovy Káti Kabanové,“ uvádí dramaturgyně Eva Mikulášková.

Šostakovič rozehrál tuto progresívní disonantní hru brutální emocionality za použití sólisticky koncertantních nástrojů, sborů a intermezz; triviality, fraškovitosti a grotesknosti. „Poprvé byla uvedena s velkými úspěchy v roce 1934 v Leningradu a Moskvě. Již roku 1935 zazněla v Clevelandu, New Yorku, Philadelphii, Buenos Aires, Curychu, Bratislavě, Olomouci, pražském Novém německém divadle a Stockholmu a koncem roku byla znovu uvedena v Moskvě, ve Velkém divadle. Šostakovičova hudba, která značně bezohledně komentuje osudy postav, zní velmi výsměšně, velmi tvrdě, je zákeřná jako režim v tehdejším Sovětském svazu. V partituře jsou znatelné úseky charakteristické drzosti, typické pro jejího autora: žesťový soubor na scéně, tanečně-parodistické plochy, drásající pasáže i jímavě krásná lyrická místa,“ doplňuje dirigent Jakub Klecker. 

Opera zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu v bezmála 180 reprízách, v období stalinského teroru byl však skladatel zanedlouho souzen v pokřiveném článku Chaos místo hudby (Pravda, 1936), který výhružně uvádí: „Je to hra na nepochopitelné věci [rafinovanost], která může skončit velmi špatně.“ Šostakovičova hra také velmi špatně díky Stalinovi skončila. Tento na Západě renomovaný skladatel se ocitl v nebezpečí stejně jako podobně smýšlející umělci a jeho blízcí. Opera se dalšího uvedení dočkala až po svém přepracování v 60. letech. Na ostravské scéně se v této verzi dávala v roce 1971 jako Kateřina Izmajlovová (hudební nastudování Jiří Pinkas, režie Ilja Hylas).
„Všechny totality se bojí umění, které je neuchopitelné, které se vyjadřuje metaforou. Ve své nejistotě mají rády realismus, kde je vše jasné, ložené, optimistické…, což razil ve třicátých letech ideolog Ždanov. Lady Macbeth je vrcholné dílo, jehož hudba je velmi ironická, jízlivá, plná hudebních citátů, celé drama je stavěno v kolážovitém, až groteskním nadhledu a šklebu. Inspiraci pro vytvoření inscenace jsme našli v konstruktivismu sovětských divadelních avantgard 20. let. Dáváme nahlédnout do intimního světa pokoje, kde se odehrávají erotické scény Katěriny a Borise, jakož i děravý dvůr, jímž prolézají lidé i krysy, stejně jako se snažíme vytvořit obraz transportů na Sibiř, bezvýchodnost ze zavření do klecí,“ uvádí režisér inscenace Jiří Nekvasil. 

Roli Katěriny ztvární Elena Suvorova a Iordanka Derilova – držitelka Ceny Thálie 2015 za roli Renaty v inscenaci Prokofjevova Ohnivého anděla: „S rolí Lady Macbeth Mcenského újezdu neboli Katěrinou Izmajlovou jsem se obeznámila již dříve a oblíbila jsem si ji. Charakterově je velmi emocionální, dravě vášnivá, zároveň i pokorná, ale také sarkastická a ironická. Trpí a dostává se do psychických stavů úzkosti a pomatenosti. Celkově postava nabízí bohatou paletu jak psychologických stavů a nálad, tak pěveckých výzev,“ říká umělkyně. V dalších rolích se divákům představí Aleš Briscein / Vadim Zaplechny (Sergej), Martin Bárta / Jevhen Šokalo (Boris), Josef Moravec / Juraj Nociar (Zinovij), Václava Krejčí Housková / Anna Nitrová (Sonětka), Veronika Holbová / Olga Jelínková (Axiňja / Trestankyně) a další.

Premiéry opery se uskuteční 8. a 10. března v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.

Nenechte si také ujít doprovodné akce k premiéře:
• 6. března 2018 v 18 hodin v Antikvariátu a klubu Fiducia
TRAGICKÁ GROTESKA HUDBY I ŽIVOTA DMITRIJE ŠOSTAKOVIČE
Nejen o opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu a jejím autorovi debatují u příležitosti nastudování tohoto díla v opeře NDM muzikolog Jan Špaček a režisér a ředitel NDM Jiří Nekvasil.

• 7. března 2018 v 16.00 hodin v Knihovně města Ostravy – sál hudebního oddělení 
OPERNÍ SIRÉNY 14. – Šostakovič a ruská opera

Debatovat budou Mgr. Igor Jelínek, Ph.D., překladatel libreta opery Lady Macbeth Mcenského újezdu, Mgr. Jan Špaček, muzikolog specializující se na dílo D. D. Šostakoviče, a operní dramaturgyně NDM Eva Mikulášková.