pondělí 23. dubna 2012

Michaela Kapustová: "Na začátku září se tak trošku stěhuji na tři měsíce do Anglie."

V minulém roce byla Michaela Kapustová nominována na cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon v roli Angeliny v Rossiniho opeře La Cenerentolla. Nejen o této překrásné roli jsme si povídaly v minulém roce (více informací naleznete zde). Před nedávnem mi prozradila, co ji čeká a nemine v příští sezóně...


V minulém roce jste byla nominována na cenu Thálie za roli Angeliny. Od té doby uteklo hodně vody. Jak s odstupem času hodnotíte svou nominaci a celkový úspěch inscenace operního díla? Všechny reprízy byly v Brně doslova vyprodané...

Je mi velice líto, že se inscenace už neuvádí. Nové vedení brněnské opery bohužel operu z repertoáru stáhlo. V příštím roce by se měla inscenace opět navrátit, ale domnívám se, že k tomu nakonec asi nedojde. Moc ráda vzpomínám na výborný tým, pana režiséra Rocca a pana dirigenta Jakuba Kleckera. Popelka je mi hudebně a interpretačně velice blízká a já jsem moc ráda, že jsem byla nominována na Thálii právě za tuto roli.   

V letošní sezóně jste se stala sólistkou pražského Národního divadla. Jaký je podle Vás rozdíl mezi tím být takzvaně "na volné noze" a být sólistkou daného divadla? Je v tom nějaký diametrální rozdíl z pohled interpretace a nastudování rolí?
Podle mého názoru v tom rozdíl je. Když je sólista na volné noze, tak často žije ve strachu, zda mu určité divadlo v České republice zavolá a nějakou roli mu nabídne. Muže se také stát, že pěvec bude sedět měsíce doma a nebude mít kde a co zpívat. Když jste v angažmá jakéhokoliv divadla, ať už Národního divadla v Praze nebo jiného divadla v Čechách, tak tyto obavy odpadají. Máte jakousi jistotu, že budete mít týdně například tři představení, určitý počet zkoušek. Toto všechno Vás motivuje, snažíte se odvádět co nejlepší výkon. Ale i v angažmá je potřeba, aby byl solista motivován velkými úkoly a mohl se dál vyvíjet. Pokud tomu tak není, musí často role vyhledávat v jiných kmenových divadlech.


To, co říkáte, je velice zajímavé, protože v rámci zkoušek to musí být  občas obtížné. Vy jste sice sólistka Národního divadla, ale zpíváte a hostujete také  v jiných divadle v Čechách, například v Ostravě nebo Plzni. Nestává se někdy, že se Vám zkoušky a představení v různých divadlech časově kryjí? Jak toto řešíte?
Ano, to se samozřejmě stát může a občas se to i stane. Musíte být pozorní a vše  velice bedlivě sledovat. Každé divadlo má totiž jiný systém zkoušek, některé zkouší od pondělí do soboty, některé v pondělí nezkouší vůbec a podobně.  Je nutné si hlídat, jestli nezpívám já nebo moje alternace.
Musím ale poznamenat, že v květnu máme v Národním divadle Wagnerova Parsifala a mne se v jeden den kryje zkouška Parsifala se zkouškami Rigoletta v Českém Krumlově. Národní divadlo mi tentokrát vyjde vstříc a na zkoušky do Krumlova mne uvolní.

Zmínila jste Český Krumlov, kde Vás v srpnu můžeme vidět a slyšet v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Zde vystoupíte v roli Magdaleny ve Verdiho opeře Rigoletto na otáčivém hledišti. Je toto Vaše první vystoupení na festivalu?
V Krumlově budu v rámci festival zpívat poprvé. Od kolegů vím, že otáčivé hlediště má nezapomenutelnou atmosféru, protože je to venku a diváci to velice dobře vnímají. Doufám, že budeme mít štěstí i na počasí a nebude pršet. 
Novou inscenaci Rigoletta režíruje paní režisérka Jana Kališová, která podle mého názoru přináší do inscenace hodně ženských prvků a romantiky. Dirigentem bude argentinský dirigent Mario de Rosse, který je často dvorním dirigentem José Cury. Vévodu bude zpívat korejský tenorista KiSun Kim. Roli velice dobře zná, již ji zpíval několikrát úspěšně v zahraničí. Jana Kačírková bude Gilda, Rigoletto bude místní baryton Alexandr Ben z Českých Budějovic v alternaci s Pavlem Klečkou. 

Kněžna Končakovna je další stěžejní role, kterou jste v této sezóně zařadila do svého repertoáru. Jak přistupujete k pěvecké a herecké interpretaci této role? Existuje pro Vás takzvaná “ideální Končakovna”, kterou jste se nechala při studiu role ovlivnit?
Mám velice ráda Ruské opery a je velká škoda, že se v ČR tak málo uvádějí. Mají silnou a nám blízkou melodiku a často dramatický příběh. Role Končakovny pro mne byla výzvou, obsahuje nádhernou kavatinu, milostný duet s Vladimírem a dramatický tercet. Hlas se zde prolíná od hloubek až po plné výšky. Operu nastudoval Petr Kofroň, s kterým je radost spolupracovat. Nechává pěvce volně zpívat, jeho hudební provedení opery  je znamenité. 
Nechtěla jsem v roli nikoho kopírovat, chtěla jsem být svá. Nejvíce se mi v téhle roli líbí Olga Borodina.



V příští sezóně Vás čeká skutečně spousta práce, dokonce i Vaše první operní hostování v zahraničí. Kdepak to bude?
Na začátku září se tak trošku stěhuji na tři měsíce do Anglie. V rámci festivalu Glyndebourne budu zpívat druhou žínku v Dvořákově Rusalce. V Národním divadle v Praze jsem doposud zpívala třetí žínku, takže se novou roli musím přeučit. Je skvělé, že na festivalu nás bude víc z Čech i Slovenka. Hlavní roli Rusalky bude zpívat slovenská kolegyně Maria Porubčinová, prince Peter Berger a dirigovat bude pan Jakub Hrůša. Krásná slovenská invaze, co myslíte... Do Čech se poté vracím na konci listopadu.
V jednání je nová produkce opery Mignon Ambroise Thomase, která by měla být uvedena v plzeňském divadle J. K. Tyla. Před nedávnem ji mohli diváci slyšet v koncertním provedení ve Státní opeře. Plzeňská premiéra by měla být koncem ledna 2013..
Velice se ovšem těším na závěr roku 2013, kdy mě v ostravském divadle čeká premiéra Anny Boleny a krásná a náročná role Giovanni Saymour. Těším se, že mě tato role posune zase dále a jsem ráda, že to bude právě v Ostravě, protože tamní vedení divadla je vskutku to pravé ořechové jak se říká. Uvádí pestrou dramaturgii a všechny inscenace jsou vždy udělány s plným nasazením a odezvou u publika.

Podle toho, co jste mi řekla, máte skutečně nabitý program a jistě se nenudíte. Jakým způsobem relaxujete?
Opravdu slovo nuda zatím neznám! Je velice důležité, aby i zpěvák uměl relaxovat. Ráda se svým přítelem cestuji do zahraničí, objevuji nová města s krásnou architekturou. Takže čistý vzduch a klid je nejlepší relaxace. Dlouho to ale nevydržím a zase musím utíkat do svého milovaného divadla.