úterý 25. října 2011

Juan Diego Flórez v Milánské Scale

Již dlouho jsem se těšila na recitál Juana Diega Flóreze v Teatro Alla Scala v Miláně. Recitál byl naplánován na 9. říjen tohoto roku a já, jakožto Flórezův příznivec, jsem tam nemohla chybět.




Musím říct, že ačkoliv má očekávání byla velká, nic se nemohlo rovnat přímému zážitku, který je o několik tříd překonal.

Začněme ale popořadě. Jednalo se o pěvecký recitál s doprovodem klavíru. Nejdříve jsem byla mírně zklamána, že to bude "pouze" s klavírem, ale mohu říct, že lepší věc se nemohla stát! Juana Diega Flóreze doprovodil Italo-Američan Vincenzo Scalera, který dokázal, že v oboru doprovod a korepetice patří k těm nejlepším. Celý večer byl pro Flóreze nesmírnou oporou, dokázal velice citlivě a pružně přizpůsobovat tempa zpěvákovi, nehledě na měkký úhoz a citlivou dynamiku v doprovodných pasážích. Když přišla řada na sólovou mezihru, dokázal to "své" zahrát přesvědčivě a s výrazem.

Juan Diego Flórez patří již dlouho mezi špičky ve svém oboru. Jeho lehký, pohyblivý, nádherně sametový tenor, získal trochu medovější nádech a tmavší základy. Celý program byl koncipován tak, aby se dostalo na známé i méně známé kusy. Střídala se tempově odlišná díla a Flórez tedy mohl dokázat, že mezi jeho silné stránky nepatří pouze brilantní koloratura, ale i procítěná legata v tklivých melodiích.

První polovina byla pojata čistě klasicky. Střídala se díla G.B. Bonocini, V.L. Ciampi, N. Piccini a G. Rossini. Druhá polovina nabídla autory jako F. Boieldieu, E. Lalo, J. Offenbach, G. Donizetti, ale i autory "lehčího" žánru jako: J.P. Sánchez, J.M. Lacalle, T. Barrera a R. Calleja.

Po nesmírně náročném programu Flórez chtivému publiku nabídl 5 přídavků. Jestliže v programu nezazněl ani jeden z jeho "hitů", v této části vše vynahradil. Jako první zazněla árie z Gounodovy opery Romeo a Julie - Ah! Leve-toi, soleil!, dále jedna ze španělských zarzuel. Jako třetí přídavek zpěvák zvolil Pour mon ame z opery Dcera pluku, kde vystřihl 9 vysokých C jako na běžícím pásu, bez nejmenšího zaváhání. Po dalším frenetickém potlesku přišla na řadu Ah, il piu lieto z Lazebníka sevillského a Flórez předvedl neskutečnou jistotu v záludných koloraturách. Mnohým by se zdálo, že to byl již konec koncertu, ale Juan Diego nám dal ještě poslední dárek - Una furtiva lagrima z Nápoje lásky. Myslím, že nejednomu divákovi slza skutečně ukápla, jelikož prožitek, ultra pomalé provedení a nádherné pianissimo na konci, udělaly své.


Jsem nesmírně vděčna, že jsem mohla být přítomna, jednak kvůli úžasné atmosféře a jednak kvůli skvělým výkonům, kterých jsme se dočkali.


Po skončení produkce Juan Diego Flórez, obklopen svými příznivci, rozdával autogramy. Působil nesmírně laskavým a milým dojmem a trpělivě podepisoval vše, co se před něj postavilo. 


Na závěr mohu dodat jen jediné: více takových zážitků a takových kumštýřů! :-)