středa 13. července 2011

Martina Janková okouzlila publikum v Curychu v Mozartově opeře Il re pastore



Na závěr letošní operní sezony uvedla Curyšská opera jako svoji poslední premiéru dílo teprve devatenáctiletého Mozarta, serenádu Il re pastore, kterou Mozart zkomponoval při příležitosti návštěvy nejmladšího syna Marie Terezie v Salcburku v r. 1775. Toto dílo se od té doby uvádí velmi zřídka a pokud ano, tak většinou v koncertním provedení. V Curychu se tedy nabízí vzácná možnost vidět ho ve scénické podobě.


Námětem je jednoduchý příběh z doby vlády Alexandra Makedonského. Alexandr po osvobození fénického města Sidonu od tyrana Stratose chce na trůn dosadit legitimního dědice. Ten žije jako prostý pastýř v horách a netuší nic o svém původu. Aminta, jak se pastýř jmenuje, miluje krásnou Elisu a chystá se s ní uzavřít sňatek. Právě v té chvíli k němu dorazí posel krále Alexandra Agenore se zprávou, že se má dostavit před krále a převzít moc v Sidonu. Aminta trůn nejprve odmítá, ale když ho i Elisa vybízí, aby splnil svoji povinnost vůči lidu, odchází za králem. Také Agenore je zamilován, a to do Tamiri, dcery tyrana Stratose, kterou ukrývá Elisa před makedonskými vojsky.


Když se o Tamiri dozví Alexandr, rozhodne se ji dát za ženu Amintovi a uspokojit tak jak vítěze, tak i poražené. Aminta i Agenore jsou tímto rozhodnutím zdrceni, avšak ani jeden z nich se neodváží králově vůli vzdorovat. Takže nakonec je to statečná Elisa, která předstoupí před Alexandra a řekne mu pravdu. Osvícený a laskavý panovník jmenuje pastýře Amintu králem a svolí k jeho sňatku s milovanou Elisou, a také Agenore se smí oženit se svou milou Tamiri. Vše končí za všeobecného štěstí a veselí oslavou nového krále.


Tento velmi prostý příběh jistě není lehké převést do scénické podoby tak, aby dnešní diváky nenudil. V Curychu se to ale myslím povedlo. Inscenátoři vytvořili pomocí nádherných barokních kostýmů a zasazením celého děje barokní zahrady před velkou zahradní fontánu iluzi, jako bychom se přenesli do Mozartovy doby. Výsledek působil jako jakýsi oživlý obraz. Celkový dojem dotváří nápaditá režie Grischy Asagaroffa, který v sobě nezapře vliv legendárního J.P.Ponella, jemuž léta dělal asistenta. Asagaroff vsadil na určitou nadsázku, která laskavým humorem zdařile odlehčuje celkovou patetičnost příběhu.

Celkovým výsledkem byla příjemná podívaná a poslech krásných melodií v podání špičkového orchestru i sólistů. Jak je v Curychu zvykem, barokní opery doprovází orchestr La Scintilla, složený z dobových nástrojů. Taktovky se tentokrát ujal americký dirigent, specialista na hudbu 17.a 18. století, William Christie. Zajímavé bylo, že dirigent sám doprovázel recitativy na spinet.


Role byly obsazeny většinou „domácími“ sólisty, k nimž patří i Martina Janková, která zpívala hlavní roli pastýře Aminta. Okouzlila svým lahodně znějícím sopránem, vnitřním prožitkem i přirozeným hereckým projevem a za to ji publikum odměnilo při závěrečné děrovačce největším potleskem.


I ostatní protagonisté, vesměs mladí mozartovští pěvci, předvedli příjemné výkony. Zajímavý akcent dalo celé inscenaci obsazení Rollanda Villazona do role krále Alexandra. I když svým rozsahem je to role spíše menší, Rolando Villazon ji svým charismatem, hereckou invencí a oživením jinak spíše statických recitativů nejrůznějšími vtipnými nápady dokázal povýšit téměř na úroveň role hlavní.


Byla to první Villazonova mozartovská role a pro posluchače, kteří ho znají z jeho předešlých rolí, to byl určitě nezvyk. Jeho spíše temnější tenor působil oproti ostatním lehkým mozartovskýmh hlasům poněkud kontrastně, avšak ne rušivě, vzhledem k postavě, kterou představoval. Jeho árie jsou plné koloratur a těch se Villazon dle mého ( laického) názoru zhostil se ctí, dobře zvládl i značně široký rozsah svého partu. Jeho hlas působil lehce a jistě, bez jakýchkoliv známek napětí. Pravda, divadlo v Curychu je svým rozsahem menší a neklade proto takové nároky na hlas, jako větší scény, např. Vídeňská státní opera. Každopádně bylo toto moje setkání s Villazonem daleko příjemnější a radostnější, než to minulé před rokem ve Vídni, kde zpíval Nemorina v nápoji lásky.

Opera Il re pastore bude v Curychu uvedena i nové sezoně, a to v květnu 2012.




Wolfgang Amadeus Mozart – Il re pastore
Curych 9.7.2011

Dirigent - William Christie
Režie - Grischa Assagaroff
Scéna a kostými - Luigi Pereno

Aminta - Martina Janková
Elisa – Malin Hartelius
Alessandro – Rolando Villazon
Tamiri – Sandra Trattnigg
Agenore – Benjamin Bernheim

Orchestr La Scintilla